Time’s Weather, počasí času, je zdvojením významem, latinský ekvivalent anglického weather (počasí) je tempestas, termín, který je výrazem jak pro čas, tak i počasí. Tuto dvojakost si i dnes zachovávají románské jazyky. Jazykové kódy v globalizovaném světě ztrácejí své konotace a omezují se na holé denotace. Podobně zacházíme se symboly jako s doslovnými metaforami. Pnutí mezi mytizací a demytizací je jádro výstavy Adély Součkové. Globální problémy v individuálním myšlení jsou předmětem intuitivní předpovědi počasí v prostoročasu, jsou symbolickou výpovědí o stavu naší obyčejné každodennosti.

Adéla Součková pracuje s primárními gesty, proto je jejím médiem kresba (HBFK Dresden 2012-2016 / AVU Praha 2007-2014), která dává prostor nejednoznačnosti, ale i přímočarosti. Její díla jsou performativní, přesahující hranice média a vstupují do symbolických vztahů napříč sdílenou mytologií každodennosti. Mezi její poslední projekty patří On the Earth that Wakes up from a Restless Dream (České centrum v Berlíně, 2017), či The Virtual Cave and the Golden Cage (Zwitschermaschine Berlín, 2016), mimo výstavy se věnuje také performancím a knižní tvorbě. V současné době je finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého.

kurátorka: Eva Skopalová