Zveme na komentovanou prohlídku výstavy Akční umění ze sbírek GMU s kurátorkou Annou Horák Zemanovou.

 

Výstavy akčního umění v Bílé a Černé kostce královéhradecké galerie přibližují fenomén tohoto uměleckého proudu. Některé práce představují veřejnosti vůbec poprvé. Sledují především díla spojená s prostorem východních Čech, která však prezentují v kontextu dalších důležitých prací tohoto směru ze sbírek GMU, jež vznikly v českém prostředí.

 

V Bílé kostce jsou představena díla realizovaná převážně ve východočeském regionu, která GMU získala během posledních dvou let v rámci přípravy monografie multimediálního umělce Milana Langera. Tyto práce prozatím nebyly v odborných publikacích dostatečně reflektovány a zůstávaly skryté v osobních archivech autorů a jejich přátel. Vystavená díla zahrnují rozmanité formy akčního umění, jako je performance, happening, body-art či land-art. Současně také představují nejrůznější druhy jejich dokumentace – například foto-performance Karla Milera, dokumentace akce pořízené samotným umělcem jako v případě Jaroslava Richtra či fotografie Zdeňka Merty, zachycující celý průběh happeningů Milana Langera. Vystavené práce mohou dokumentovat také nejrůznější předměty a artefakty použité nebo vzniklé v rámci akcí, jak je patrné například v tvorbě Vladimíra Škody.

 

Výstava v Bílé kostce mimo jiné přibližuje i nepříliš známé propojení východočeského regionu s pražskou uměleckou scénou, které se uskutečnilo v roce 1977 díky královéhradecké výstavě ve Vysokoškolském klubu a následné bytové akci. Té se kromě Milana Langera, Jaroslava Richtra a dalších zúčastnili i Karel Miler, Jan Mlčoch, Petr Štembera a Jiří Kovanda.

 

V Černé kostce návštěvníci mohou zhlédnout filmy, videa a dokumentace akčního umění ze Sbírky pohyblivého obrazu královéhradecké galerie. Reprezentativní výběr děl představuje tvorbu českých umělců 70.–90. let. Zahrnuje surové nahrávky happeningů Milana Knížáka Kamenný obřad (1971), Materiálové události (1977) nebo záznam z koncertu Knížákovy skupiny Aktual v Holubíně (1972), pořízený Petrem Prokešem. Prezentuje rovněž filmové pásmo složené ze sedmi performancí umělce Lumíra Hladíka, realizované převážně v krajině.

 

Část výstavy věnovaná body-artu nabízí filmy či videa z akcí, ve kterých autoři pracují s vlastním tělem, jako v případě Rozbíjím své sochy & Pálím své kresby (1983), Autoportrétu (1984) nebo Padání (1985) Tomáše Rullera, Líčení Fata Morgány (1992) a Mezi večeří a snídaní (1992) Jiřího Černického či Manipulace Rudolfa Němce z 80. let. Dále představí také záznamy akcí pořádaných v krajině: Na vrcholu Zebín (1988) a Autodafé Měkkohlavých (1989) Miloše Šejna, Tracing Shadows (1955) Milana Kohouta, Bez názvu (1980) Michala Baumbrucka či akci Pocta Fafejtovi (1972) Zorky Ságlové zdokumentovanou Janem Ságlem.