Společnost Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně a s Fakultou výtvarných umění VUT představí brněnskému publiku vybrané osobnosti spojené s letošním ročníkem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Formou krátkých artist talků představí svou tvorbu laureátky a laureáti Olga Krykun, Ezra Šimek a Vojtěch Radakulan. Člen aktuální mezinárodní poroty CJCH, ředitel Van Abbe Muzea v Eidhovenu, Charles Esche následně ve své přednášce představí zamyšlení nad dekolonizaci a reformou muzejní praxe v multikulturní Evropě 21. století. Program uvede kurátor a pedagog FaVU VUT Jan Zálešák, další ze současných členů poroty CJCH.

  

17:00 prezentace laureátstva CJCH 2022

Olga Krykun (*1994) získala bakalářský titul na UMPRUM v ateliéru supermédií a pokračovala zde i v magisterském studiu v ateliéru malby, které dokončila v roce 2021. Její diplomová práce byla nominována v rámci StartPoint Prize. Během studia absolvovala mezinárodní stáže na T.E.I. v Athénách, The Department of Photography and Audiovisual Arts, na Konstfack – University of Arts, Crafts and Design ve Stockholmu a na National Taiwan University of Arts. Mezi médii, v nichž Olga Krykun tvoří, převažuje video, objekt a malba, ze kterých autorka následně vytváří komplexní instalace. Kombinací prvků fiktivního vyprávění s odkazy na reálné kulturně a společensky používané symboly vytváří rozporuplnou mytologii současné doby. Její praxe je silně založena na prvcích intuice, emocí a osobní zkušenosti, které jsou zpracované s výraznou vizuální stylizací a specifickou estetikou, díky čemuž její díla připomínají surreálné vize či jakýsi snový trans, jehož výsledkem je velice sugestivní divácký zážitek. Svou práci Krykun doposud představila především v rámci české nezávislé galerijní scény, ale také v zahraničí, např. v Šopa Gallery Košice (2020), Skala, Poznan (2022) nebo +DEDE, Berlin (2018) a také v rámci online uměleckých platforem – například Remembering The Old World na soloshow.online.

  

Ezra Šimek (*1997) absolvoval*a na katedře fotografie pražské FAMU (Studio nové estetiky) a v současné době pokračuje svá studia v magisterském programu TransArts na vídeňské Angewandte, v Ateliéru digitálních médií a pohyblivého obrazu na vídeňské Akademii výtvarných umění a zároveň studuje magisterský program teorie současného umění na Vysoké škole výtvarného umění a designu v Bratislavě. Ve své praxi se Ezra primárně zaměřuje na politiku queer identit a citlivost vůči jazyku, s manifestací v rozličných časových médiích (film, performativní přednáška, počítačová hra) nebo místně responzivních instalacích, zvukových dílech a textu. Ezra kriticky ohledává gender jako společenský konstrukt srovnatelný s mytologií, s cílem tvorby fikčních narativů a posílení synergie mezi nejrůznějšími oblastmi roztříštěné reality dneška a fantazií vedoucí k novým, inkluzívním a spekulativním realitám. Jeho*její práce byly v českém prostředí představeny například v pražských výstavních prostorách Ankali (2021), City Surfer Office nebo v GAMU (2019, 2020), v zahraniční pak např. v Haus Wien ve Vídni (2021).

  

Vojtěch Radakulan (*1991) vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze, absolvoval stáž v oboru interaktivní design na umělecké škole v Curychu. V současné době působí jako doktorand na fakultě elektrotechnické ČVUT na katedře počítačové grafiky a interakce. Pracuje v oblastech volného umění, architektury a interaktivní počítačové grafiky. Jádrem jeho práce je zkoumání simulací a tvoření fikčních světů za pomocí kresby, textu, fyzických instalací, herních enginů či renderovacích programů. V rámci těchto světů poskytuje Radakulan návštěvníkům prostor hrát si na něco či někoho jiného a pokusit se vidět složitá témata jako nové technologie, asymetrické vztahy či globalizační problémy z perspektivy jiného člověka, počítače nebo třeba šišky. Kromě výstavních aktivit v českém prostředí vystavoval například na Benátském bienále architektury (2021), na Ars Electronica v Linci (2018) či v galerii Husslehof ve Frankfurtu nad Mohanem.

  

18:00 přednáška Charlese Escheho: The Demodernising Possibility

Do jaké míry můžeme být z pozice bílého západoevropského muzea moderního umění užitečná komunitám, ve kterých jsme zasazeni a které umožňují naši existenci? Jak můžeme jako muzeum rozpoznat, jak jsme vznikli, a přitom se stát institucí, která se snaží přivítat zcela odlišné skupiny společnosti, než které stály u našeho vzniku? Charles Esche se pokusí vysvětlit některé kroky, které naše muzeum podniklo, aby „demodernizovalo“ sebe a svou sbírku a přispělo tak k širší poptávce po dekolonizaci Evropy. Načrtne „demoderní” způsob pohledu na dějiny moderního muzea umění a poté nabídne několik skromných způsobů, jak přetvořit naše zděděné poslání být reprodukčním strojem, jehož prostřednictvím se hodnoty koloniální modernity recyklují pro nové generace.

 

Charles Esche je ředitelem Van Abbemuseum v Eindhovenu a profesorem současného umění a kurátorství na Central Saint Martins, University of Arts v Londýně, v rámci oboru Exhibition Studies. Je hostujícím profesorem na Jan van Eyck Academie v Maastrichtu a předsedou CASCO v Utrechtu. V současné době píše knihu o Demoderním myšlení s profesorem Walterem Mignolem a připravuje výstavní projekt v Nizozemsku, Indonésii a Austrálii prozatímně nazvaný Čtyři půdy na rok 2023/2024. V červnu letošního roku získal čestný doktorát z University of Edinburgh.