Renáta Pintérová a Nikola Balberčáková se potkaly na Bratislavské VŠVU, jejíž jsou obě úspěšnými absolventkami. V galerii Umakart se opět setkávají, aby zde realizovaly společný projekt Chiméra. Renáta stihla ještě také úspěšně absolvovat magisterské studium na FaVU v Brně a tak nemusí být pro Brněnského diváka neznámá.

Autorky v pojetí chiméry vychází z klasické interpretace bytosti složené z mnoha částí. Toto složení je velmi nápadité, nepravděpodobné či přímo oslňující, ovšem pohled na takovou “kreatůru” je vždy znamením katastrofy. V tomto smyslu si pak autorky všímají fenoménu moci, respekpetive s ní spojené akce a toto místo rozpracovávají. “Keď napríklad Diktátor je rešpektovaný, pretože má moc, manažér je schopný presunúť svoje sídlo, pretože je silný, alebo dominantná opičia samica je schopná zabrať najlepšie kŕmne miesta, pretože má silnú pozíciu. Vykonávanie moci nie je viac príčinou ničoho, len ako formačná cnosť, ktorá je príčinou hlbokého spánku pacientov, ktorí fajčili ópium.”

Ve svém pojetí akci, která je standartně vnímána jako projev (důsledek) nějaké síly (moci) vnímají samostatně, emancipují ji a celou kauzalitu síla-akce obracejí nebo dokonce samotnou sílu ignorují. “Naopak, moc je to, čo treba vysvetliť činnosťou ostatných, ktorí poslúchajú diktátorov, manažérov alebo dominantné ženy.”

Tímto kladou důraz na společnou akci, odmítají řád a hierarchii a vnímají prostor jen do té míry, do kdy je tvořen jednotlivci (tokeny) a jejich akcemi (vektory). Samotná síla (moc) je pak projevem, atraktorem společné nebo individuální akce.

Autorky apelují na destrukci individualismu a promují “’Radikálne šťastie’ – oslobodenie, ktoré prichádza s transformačnou, kolektívnou radosťou.” Vědomy si však toho, že takový postup nepřináší jen pozitivum, zvou nás na výstavu slovy: “Príďte sa spojiť s našou kolektívnou láskou a katastrofou!”

——————————————-
kurátor: Tomáš Javůrek & Barbora Trnková