Člověče, EXPO Týn 2020

EXPO Týn 2020 navazuje na V. ročník sympozia, které letos neslo název Sympozium drobné grafiky a jiných forem. Půlkulaté jubileum jsme oslavili tímto „ozvláštněním“ klasické grafiky o další média. Vlivem vnějších okolností proběhlo sympozium netradičně v prostorách galerie. Pokud jde o grafiku, sympozium opanovala technika sítotisku, ke které se nechali strhnout i ne-grafici.

 

Propojujícím prvkem vystavených děl je téma letošního sympozia: člověk jako bytost fyzická, duševní, duchovní a sociální. Iniciátorkou tématu je MUDr. Hana Králová, jejíž nazírání na člověka vychází z pojetí celostní medicíny. Kurátorka galerie tento nápad přijala nejenom proto, že sdílí stejný názor v přístupu k člověku, ale i proto, že dlouhodobě postrádá debatu o celistvém člověku ve veřejných médiích. Letošní pandemie koronaviru, jakkoli je strašlivá, přinesla zároveň mnoho pozitivních impulsů. Vidíme, jakou moc má např. lidská spolupráce a zapálenost pro věc čistě jen s cílem pomoci nebo se zapojit. Zažili jsme mnohokrát obrázky lidské obětavosti pro druhé. Smrt mnoha lidí nám navzdory bolesti ze ztráty možná pomohla uvědomit si ji mnohem hmatatelněji a přijmout ji jako nedílnou součást života. Dr. Králová měla původně asi spíše představu interaktivní naučné expozice. Galerie však oslovila ke spolupráci několik zajímavých uměleckých osobností, jejichž společná instalace je podnětná a neméně zajímavá. 

 

Umělci

Václav Kočí, Eva Koťátková, Miroslav Petřík, Rudolf Samohejl a Eva Volfová se účastnili sympozia. Na výstavu jsme přizvali ještě Patricii Fexovou, Dominika Langa a Jana Pfeiffera. Práce umělců nevznikaly jako prvoplánové ilustrace tématu, ani za účelem takzvaně splnit zadání. Byli vybráni právě ti umělci, kteří mají co říct skrze své již existující práce, anebo aktuálně zkoumají něco, co do koncepce výstavy zapadá. V pracích nalezneme např. téma jedince versus společností zavedený systém. Dalším tématem je lidská tělesnost. Umění ve veřejném prostoru, kterým se někteří z vystavujících zabývají, je také problematika týkající se člověka žijícího v určité lidské společnosti, prostoru, době…  

 

Výchozím bodem instalace byla strategie spolupráce a reagování na prostor, která se uplatnila už během sympozia. Umělci se vzájemně nejen ovlivňovali, ale vstupovali si i do výtvorů. Při práci v galerijním prostoru promýšleli také své budoucí intervence. Proces i výsledek instalace má charakter pomyslného organismu, prostoru, kde se něco společného událo a může dál pokračovat. Původní požadavek určité interakce je splněn, pro návštěvníky galerie zejména na dvorku, a stejně tak i edukativní prvek. Hlavní atrakcí edukačních výtvarných kuchyněk k výstavě je Vlasta, ručně háčkovaný model lidského těla, na kterém se podílela více než desítka žen z Týna nad Vltavou a okolí. Tento projekt založený na komunitní spolupráci si zaslouží stejnou pozornost jako práce vystavujících umělců.