Skály, žleby, jeskyně, propasti, propadání, závrty – tyto geologické útvary nás odedávna fascinují, vyvolávají úžas i bázeň. Obdivujeme na nich nezměrnou sílu, kterou příroda modeluje krajinu. Tváří v tvář ohromným jeskynním systémům či propastem cítíme vlastní malost a konečnost. Tito mlčenliví svědkové dávné minulosti jsou neustálým zdrojem vědeckého i duchovního poznání. Jsou muzeem i chrámem. Můžeme v nich číst jako v knihách. V knihách, ve kterých však chybějí listy. Naštěstí neustále nacházíme stránky nové a nové. Jeskyně je metaforou nitra, mysli, podvědomí, zasutých vzpomínek, matčina lůna, jsou místem existenciálního uvědomění a introspekce, vnitřnostmi země, peklem i věčnou nicotou. V dávné minulosti jeskyně poskytovaly živým tvorům dočasné přístřeší. Netopýr, medvěd, lev, hyena, člověk i jiná zvířata nalezla v jeskynních své stálé domovy. Pro svou neprozkoumanost, tajemnost jeskyně byly a jsou dodnes zdrojem mýtů, kultů, pověr, moudrosti. Člověk v jeskyni – jeskyně v člověku.

 

vystavující: Karel Absolon, Hynek Alt, Marek Audy, Ondřej Basjuk, Zdeněk Burian, Mark Fridvalszki, Jolana Havelková, Vladimír Havlík, Veronika Holcová, Jakub Hons, Tomáš Hrůza, Anetta Mona Chisa, Katarina Kadijević, Jana Kasalová, Adam Kašpar, Marek Kvetán, Jaro Kyša, Šárka Basjuk Koudelová, Pavel Matyska, Vladimír Merta, Roman Muselík, Rafani, Tomáš Ruller, Rudolf Sikora, Hynek Skoták, Adam Směták, Jiří Y. Suchánek, Miloš Šejn, Lucia Tkáčová, Jakub Tulinger, Aleksandra Vajd, Tomáš Vobořil, Ladislav Vondrák a další