Dialogy s historií: Michal Fišer

DIALOGY S HISTORIÍ / přednáškový cyklus
Tak jako fungují vztahy mezi lidmi ve společnosti, tak také fungují vztahy v prostoru, ať už vnějším nebo vnitřním, mezi objekty, mezi stavbami, mezi budovami a krajinou, které tvoří všechno pevné kolem nás – náš životní prostor. Každou intervencí se tyto vztahy mění. Mezi novým a původním je nasměrován nový dialog – dialog s historií. Cyklus osmi přednášek vybraných architektů určený široké veřejnosti. Garantem projektu Ing.arch.Michaela Zucconi z atelieru Josefa Pleskota. 

Čtvrtek 15/1/2015 v 17.00 Místodržitelský palác, 1. patro, Moravské náměstí 1a, Brno

MICHAL FIŠER

*1973 v Chomutově
Vystudoval ČVUT v Praze a AVU
Žije a pracuje v Praze

„Často se říká: stavět na zelené louce. A má se tím na mysli stavění bez zábran, bez souvislostí, prostorových, přírodních, sociálních, kulturních. Myslím, že takové místo – nemísto na Zemi vlastně neexistuje. Projektoval jsem seník opodál za vesnicí na skutečné zelené louce. Pozici, tvar a způsob užívání domu ve výsledku určilo množství
jiných faktorů, než volná invence architekta. Každý vstup, kulturní zásah člověka je dialogem s místem. Neznamená 
to zůstat pasivní. Naopak, pouze intenzivní, důkladný dialog otevírá nové možnosti a umožňuje zůstat zodpovědný, velkorysý a sebevědomý. Výsledek může být velmi nenápadný, stejně tak se často může zdát formálně razantní. 
K takovému gestu však nevede zbrklost. Pouze, je-li odvaha podložena důsledným poznáním otázek místa, které se vrší v jeho minulosti, má naději na úspěch, konečné přijetí tím místem a společností.“ MF

Vstupné 40/60 Kč.
Na rozdíl od minulé přednášky Adama Gebriana, který přinesl pohled teoretika a popularizátora architektury, se tentokrát setkáme s úhlem pohledu činného architekta.

Architektura je oborem technickým, musí respektovat fyzikální zákony, vyhovět normám a vyhláškám, 
ale to nám ještě nezaručí, že se v nově postavených objektech a vnějších veřejných prostorech budeme cítit dobře a že se tu rádi zdržíme.
Architektura je věc sociální, může přispět pozitivně k našemu spolužití. Často si ale stavbou tvoříme bez povšimnutí bariery na místech, kde by bylo správnější naopak propojení, začlenění.
Architektura je věc pocitů. Abychom zjistili, co a jak na nás bude v konkrétním místě působit, abychom odlišili, co jsou subjektivní pocity a co je objektivní, je potřeba projít procesem hledání a nalézání.

Právě takový proces nám přiblíží Michal Fišer na zadáních, které řešil. Budeme mít možnost posoudit, zda dobrému návrhu novostavby předchází analýza prostředí a jak významnou roli hraje historická stopa, odkaz z minulosti.