Poprvé se na skupinové výstavě představí umělci, které pojí magická značka D-S-K a společná graffiti minulost. Jsou to členové asi nejznámější české graffiti crew DSK (Da Style Killas), kteří přerostli rámec klasického graffiti a dnes jsou výraznými osobnostmi různých forem vizuálního umění mezinárodního kontextu. Ve složení umělců Michal Dvořák (ROMEO), Michal Škapa (TRON), Jan Kaláb (CAKES) a Matěj Olmer (BIOR) se výstavní prostor promění v genezi jejich cesty od pouličního graffiti devadesátých let po současnou tvorbu. Prezentaci umělců povede spojující linie od vzniku jejich party v roce 1994 přes období transformace k individuálním malířským přístupům každého z nich. Po letech, co se objevují na profesionální umělecké scéně individuálně se poprvé podařilo ukázat jejich tvorbu i společně.

  

Jan Kaláb (1978) – CAKES, POINT, SPLASH

Na české graffiti scéně se Jan Kaláb pohybuje od začátku 90. let, kdy v pražských ulicích začal signovat svými graffity a street artem pražské ulice, metra a nádraží. Za této éry procestoval se svými graffiti celou Evropu i další kontinenty. V roce 2000 spolu s Romeem a Tronem odcestovali do Spojených států amerických. Za cíl měli jediné, navštívit kolébku graffiti a přidat se svým projevem do této streetartové galerie newyorského metra. Po roce 2001 svou tvorbu posunul z ulic do galerijního prostředí a začal se věnovat abstrahovaným plastikovým 3D graffiti, v čemž je ve světovém kontextu doposud výjimečný. V roce 2006 dokončil svá studia na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením prof. Jitky Svobodové. Nyní se jeho díla objevují na prestižních výstavách po celém světě, v současné době vystavuje v galerii Blueríder ART v Taipei (Taiwan).

  

Michal Škapa (1978) – TRON, GABEL, 2ROCK, CODE, KEY

Michal Škapa je jedním z nejznámějších autorů české graffiti scény 90. let, kdy se utvářela první generace u nás. Od začátku úzce spolupracoval s legendární Trafačkou, a to především jako tvůrce vizuálu. Graficky připravil mimo jiné i obsáhlou knížku, mapující osm let Trafačky na své původní libeňské adrese. Léta spolupracuje s MeetFactory, kde má vlastní umělecké studio. Jako vizuální umělec pracuje s různými médii, formáty, technikami, střídá abstraktní akrylové kompozice se site-specific instalacemi a prostorovými objekty. Cizí mu není ani grafická tvorba. Vedle toho také úzce spolupracuje s labelem BiggBoss. Zúčastnil se mezinárodní graffiti a street art show Names (2008) a prezentoval se také na výstavě Městem posedlí (2012) v GHMP, které obě organizoval Jan Kaláb. Na EXPO 2010 v Šanghaji reprezentoval Českou republiku. Zatím nejkomplexnějším počinem je jeho výstava Babylon z přelomu roku, čítající tři výstavní patra, kde představil celou šíři své tvorby včetně prostorových instalací vně galerie i nedalekém veřejném prostoru.

  

Michal Dvořák (1978) – ROMEO, KETCHUP, TOMA

V současnosti hlavně filmový režisér a producent Michal Romeo Dvořák svým přístupem ke graffiti předběhl známé principy a formy práce s písmem. Ve svém vrcholném období pro něj graffiti znamenalo už jen strukturovaný systém sémantických znaků, které oprostil od estetiky, barvy, jména i ega tvůrce. Graffiti se rozplynulo. Vystudoval Konceptuální tvorbu na VŠUP v Praze (A. Matasová a J. David) a práce ve veřejném prostoru mu byla nejbližší. To mu z graffiti zůstalo. Je zakládajícím členem umělecké skupiny Ztohoven a jeho rukopis byl donedávna v jejich celospolečenských projektech velmi čitelný. Je výraznou osobností československé hip-hopové scény, natočil mnoho hip-hopových videoklipů a dokumentů (PSH, Indy&Wich, atd.), pod vlastním produkční společností Romeofilms například dokumentární film RYTMUS sídliskový sen (2015) a nebo EGO – Precedens (2018).

  

Matěj Olmer (1979) – BIOR

Jako další pražská graffiti legenda se na výstavě podílí osobnost Matěje Olmera. Jeho odklon od graffiti k vlastní výtvarné tvorbě byl nekompromisní a progresivní. Z postupného oddělování písma se přesunul k velmi abstraktním polohám. Na graffiti ho zajímala otevřená emotivní forma, ke které přistupuje s velkou výpovědní hodnotou. Často se jeho expresivní a gestická malba projevuje v pestrém barevném spektru, přičemž se na sebe vrství jednotlivé plány. Pracuje také s principy koláže a inspiruje se vlastní básnickou tvorbou. Na přelomu loňského roku měl velkou sólo výstavu s názvem Requiem za svět v pražské White Pearl Gallery.