Práce Tanji Widmann vychází zejména z autorčina zájmu o jazyk, zkoumání jeho možností a podílu jazyku na konstrukci subjektivity. Ve své sólové výstavě Widmann pracuje s široce pojatou instalací. Výchozím bodem je záznam rozhovoru psychoanalitika Felixe Guattariho s jeho pacientem R.A., ve kterém se jako klíčový prvek objevuje samotný předmět nahrávacího zařízení.