Karolína Kohoutková ve své práci často staví člověka do nějaké role. Tentokrát divákovi nepřímo připisuje roli turisty, co po letech podle fotografií marně vzpomíná, kde to vlastně byl. V procesu rozvzpomínání nabývá však dojmu, že "něco" se v albu pomýchalo.
S vtipem a citem pro ornament odkrývá autorka ironii zapomění a nedorozumění. Vysmívá se paměti a jejímu urbanismu.
Tématem může být stejně tak příběh, jako (ne)schopnost si ho zapamatovat. Příběh má svou genezi, ale autorka ji divákovi částečně skrývá nebo lépe, nechává ji pracovat pouze v osobní rovině jako generátor. Objev nedorozumění je pro ní zásadnější z hlediska zpětného ovlivnění samotného příběhu.
Pozor! Na této výstavě je možné zahlédnout radost z neskutečnosti a živého překódování obrazu.

Tomáš Javůrek
V Brně 10. 4. 2012
/na vernisáži 18. 4. vystoupí DJ Chepukov/