Výstava prodloužena do 3. 6. 2020!

Výchozím bodem pro tvorbu Roberta Bučka je příběh, touha ho prožít. Znovu, poprvé nebo posté. Přes motiv domu se autor do těchto příběhů vtěluje, nachází v nich své místo, zabydluje se. 

Ve dvou velkoplošných prostorových realizacích tento motiv posouvá blíž k jeho konkrétnímu významu. Pečlivě vybudované domy se mění na ruiny s povrchní, pomíjivou krásou. Ukazují na naši vlastní posedlost budováním a dekorováním bytů, které ztrácí veškerou praktickou smysluplnost. Východiskem z těchto zoufalých pocitů se stávají jednoduché formy, domy stavěné pouze z životní nutnosti bydlet. Domy, ve kterých by právě proto bylo krásné žít.

kurátorka: Monika Beková