Výstava Intenzity těla otevírá prostor, v němž se umění stává prostředkem zkoumání křehké a mnohoznačné zkušenosti těla. Obraz se proměňuje v pole vztahů mezi vnitřním a vnějším, sdíleným a intimním, materií a citlivostí. Tvorba autorek se pohybuje mezi figurací a abstrakcí a představuje malbu jako veskrze intimní médium, ve kterém se setkávají paměť, emoce a vnímání. 

Bronislava Orlická přímo reflektuje stav současného vizuálního a emočního zahlcení a vystavuje diváka redukovaným senzorickým vjemům. Pomocí kompaktních tvarů, harmonické barevnosti a rytmizovaných struktur vytváří prostory senzorického zklidnění. Obrazy, objekty i instalace se zde stávají formou péče, místem uzemnění a kolektivního sdílení.

Malby Blanky Bártové naopak vedou k pohybu a oscilaci mezi tělesným a snovým, poznaným a tušeným. Autorka na jedné straně zdůrazňuje strukturu a rukopis malby, na straně druhé prostřednictvím éterické lehkosti akvarelu otevírá prostor vnitřně tušené skutečnosti, která zůstává nedotknutelná.

V centru pozornosti Pavly Krkoškové stojí vizuální deníkové záznamy jejího bezprostředního okolí. Pomocí fotografií, pohybových kreseb a barevných skic zachycuje přítomnost svých nejbližších a balancuje mezi sdílením obrazu a zachováním důvěrné intimity.

Mimo obrazovou rovinu se výstava rozšiřuje i do haptických a prostorových instalací.