Výstava Lucie Rosické (*1998) představuje intimní sondu do proměny ženské identity skrze mateřství, tělesnost a introspektivní pozorování. Formálně navazuje na předchozí autorčinu tvorbu, která se vyznačuje koncepčním zkoumáním hranic mezi tradičními textilními technikami a současným výtvarným jazykem.

Rosická průběžně pracuje s materiály jako samet, vatelín, korálky či akrylové gelové nehty, které transformuje do figurativních výšivek a objektů s haptickou kvalitou. Tyto prvky příležitostně kombinuje s airbrushem nebo 3D tištěnými komponenty, čímž vytváří vrstevnaté struktury, které působí jako časově podmíněné vizuální deníky ukotvené ve své aktuální životní situaci.

V projektu Soft Breakdown Lucie Rosická zkoumá především pomocí saténových výšivek tmavou nití vlastní tělo jako médium i prostor konfliktu. Sebereflexivní proces sleduje fyzické i duševní stavy, ať už je to únava, zoufalství nebo zklamání, a právě tyto nové dosud neartikulované emoce je ochotna sdílet ve svých textilních pracích.

V její současné tvorbě se protíná role matky, ženy a umělkyně, které se navzájem zpochybňují i posilují. Soft Breakdown zkoumá konkrétní období bezprostředně po transformativní zkušenosti raného mateřství, kdy místo očekávaného návratu k bývalému já a osobní autonomii, přichází naopak nutnost soustředit se na komplikovaný proces nového skládání vlastní fragmentované identity.