Gobe line

Martin Froulík patří k výrazným mladým současným umělcům z Ostravy.
Zde absolvoval svá studia, jak na SUŠ u Aleše Hudečka, tak následně na Fakultě
umění v ateliéru Nových médií u Jiřího Surůvky. Formován svým původem z Beskyd
si na škole zvolil své alter ego jelena, které se prolínalo jeho tvorbou. Ta
spočívá především v malbě tvořené přestříkáním šablon, které Martin spřádá
jako krajky z prolínajících se motivů, divákovi je předkládá, aby je
hledal a tím se vlastně do obrazu nořil a prožíval ho po svém. Krajina se
prolíná s lidmi, zvířaty a strukturami, vše je propojené. Umně nožem vyřezané
utkvělé metafory a sdělení se vstříknou sprejem do plátna. Martin se rád
vyjadřuje i prostorově, nejznámější jsou jeho tzv. nafukovačky z igelitu.
Se svým ostravským kolegou, malířem Zdeňkem Janošcem Bendou provozuje satyricko fantasmagorický loutkový kabaret Pornoret, kde řeší otázky bytí.

Na výstavu do
Galerie Ahoj Nazdar Čau v Liberci, která disponuje dvěma vitrínami na starém
kině Varšava ve stylu Art deco, jsem připravil dva objekty propletených kabelů,
které vytváří iluzivní prostor prohlubující se dále vyřezávanými plochami. Tuto
formu používám v malovaných obrazech, z lineárnosti kabelů, nebo kresebnosti,
posunuji vizuál do splétajících se struktur železných armatur, plotů,
rozpadajících se betonů, bunkrů tzv. paranoicko-kritickou metodou. Spojování těchto
struktur se proměňuje v závislosti na obsahu a je povětšinou rozděleno na
figurální kompozici, připomínající hromádku plastu poletující někde ve vesmíru.
Hnána zvířecími kopyty a natlačena do základních geometrických tvarů. Kde to
začíná a kde končí? Kde přestává platit důležitost sdělení a začíná radost z tvorby?
Zobrazované ztrácí reálný obraz a zůstává pouze v pocitu, náznaku a nechává tak
diváka chytit se detailu určujícího systém k cestě z paradoxu, nestarat se o
skutečné, ale snahu tím proniknout.