Málokterá surovina zaujímá v umění natolik výrazné postavení jako právě uhlí. Coby materiál představuje od prehistorie jednak základní výtvarný prostředek, jednak v současnosti celospolečenské kontroverzní téma. Logicky nejvíce rezonuje v regionech s uhelnou minulostí a ekologickou stopou, k nimž se řadí také Ústecko. Uhlí je prokletí i každodenní chleba, pozoruhodný třpytivý nerost i zdevastovaná krajina. Uhlí je prostředí politické lobby i zavalená šachta. Produkuje bohatství, a zároveň vymazává obce z mapy.

  

Uhelný stín se nese celým stoletím naší historie. Skupinová výstava Herakleitův princip / Sto let uhlí v českém umění zahrnuje nezaujatý umělecký přístup i fascinaci matérií hořlavé fosilie. Objevuje „krásu“ i odvrácenou tvář těžební krajiny. Reflektuje socialistickou oslavu hornictví i kriticko-environmentální pohled dneška. Odehraje se ve městě, které náleží k regionu těžebního průmyslu, a přitom je dostatečně daleko od všech notoricky známých lokalit, aby mohlo podat objektivní svědectví o jedné zemi a jedné krajině v průběhu staletí. Široce koncipovaná výstava, rozprostřená do celého prostoru galerie, představí známá jména i zapomenuté práce české výtvarné scény. Velký akcent je kladen na současnou tvorbu. Pokryje mnoho výtvarných oborů od olejomalby a grafických technik po instalaci, performance a video.

  

vystavující: Daniel Balabán, Vladimír Boudník, Cyril Bouda, Jiří Černický, Martin Dušek, František Gross, Jolana Havelková, Julie Hrnčířová, Dalibor Chatrný, Magdalena Jetelová, Jiří John, Ivan Kafka, Pavel Karous, Michal Kindernay, Stanislav Kolíbal, Bohumír Matal, Pavel Mrkus, Martin Netočný, Jaroslav Paur, Jiří Petrbok, Rafani, Michal Ranný, Jan Steklík, Pavel Sterec, Josef Sudek, Tomáš Svoboda, Miloš Šejn, Václav Špála, Jakub Špaňhel, Dagmar Šubrtová, Vladimír Turner, Květa a Jitka Válovy, Robert Vlasák, Martin Zet, Jan Zrzavý a další