Hynek Martinec / KILIÁN IGNÁC D.
Výstava KILIÁN IGNÁC D. představuje v Galerii Dům autorskou komponovanou instalaci (fotografie, obraz, objekt) malíře Hynka Martince (nar. 1980) věnovanou baroknímu architektu Kiliánu Ignáci D., který dle určitých indicií podnikl cestu na Island s vizí, zrealizovat zde stavbu barokního chrámu. Mystifikační povaha projektu zkoumá jádro a hranice tzv. diskurzivity, stejně jako způsoby jejího konstruování, vnitřního pohybu a šíření. Broumovský projekt KILIÁN IGNÁC D. volně rozvíjí a doplňuje Martincovu hlavní pražskou výstavu nazvanou Voyage to Iceland, kterou pořádá Národní galerie v Praze ve spolupráci s Galerii Rudolfinum (kurátoři Otto Urban, Petr Nedoma). K výstavě vydává Národní galerie katalog propojující oba projekty. Kurátorem broumovské výstavy je Petr Vaňous.
Kilián Ignác D.
Malíř Hynek Martinec učinil náhodný objev. A protože cosi objevil, rozšířil své pole působnosti a na čas se stal mimo svou výtvarnou profesi také badatelem. Můžeme tuto situaci nahlédnout ale také opačně. Vlastní malířská praxe dovedla autora Hynka Martince k tomu, aby vědomě překročil svazující rámec média, kterému se věnuje – formát obrazu – a vkročil svou tvorbou do pole, které je konstituováno diskursivně. Učinil tak z toho důvodu, že diskurzivní pole umožňuje vyvázání se z šablony jednoznačného autorství ve prospěch svobodné hry. Anebo se tu nabízí třetí možnost, totiž že „založení diskurzivity“ vnímá jako akt znovuoživení vazeb mezi zapomenutými věcmi a prvky, které jsou jak autorské tak interpretační či přímo zcizené (apropriované). Anebo prostě Hynek Martinec potřeboval na čas jako autor „zmizet“, „vytratit se“, stát se šedou eminencí, zákulisním strůjcem projektu, v němž se jeho autorství rozplývá za diafánní strukturou komponovaných faktů, reálií a hypotéz. Stát se hercem ve vlastním „filmu“, jehož kompars se omezuje na jediného hrdinu – architekta Kiliána Ignáce D., který svým rozhodováním a jednáním, tedy praxí, vytváří scénář, v němž po expozici, kolizi a krizi Vše směřuje k možnému dějinnému rozuzlení. (Z textu kurátora Petra Vaňouse).
Voyage to Iceland
V roce 1729 byl Island zmítán násilím a chudobou. Právě tehdy pozval učenec a sběratel rukopisů Árni Magnússon (1663 – 1730) renomovaného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689 – 1751), aby na ledovém ostrově postavil katedrálu. Po dokončení kláštera v Broumově a žel také po smrti Arniho Magnúsona roku 1733 nakonec Dientzenhofer odjíždí na dobrodružnou cestu na Island, aby tam našel vhodné místo pro stavbu. Po příjezdu jej místní přijali s nadšením. Zemi procestoval křížem krážem, přesto vhodné místo pro stavbu nenašel. Vrátil se zpět do Evropy, aby pokračoval v jiných svých projektech. Z té doby se naštěstí dochoval stavební plán zamýšlené katedrály a několik barokních obrazů, které byly určeny k její výzdobě. Je vzrušující, že dnes Národní galerie v Praze představuje část ambiciózního projektu, který, bohužel, díky nepříznivým podmínkám nikdy nebyl zrealizován. Island tím navždy přišel o baroko. (Autorský text Hynka Martince k oběma projektům)
Další odkazy:
http://www.ngprague.cz/exposition-detail/hynek-martinec-cesta-na-island/
http://www.galerierudolfinum.cz/cs/vystavy/pripravujeme/hynek-martinec-voyage-iceland/