Institut úzkosti vytváří prostor pro výzkum úzkosti, která se šíří napříč společností a projevuje se nespavostí, stresem, odcizením, ztrátou empatie, nerovnostmi a násilím. Je neúspěšně potlačována produkty farmakologického průmyslu a prohlubována sílící sociální a ekonomickou nejistotou. Institut chce být platformou, kde se úzkost komunikuje a otevírá možnému řešení a obrací se v sílu, která je schopná se radikalizovat a vynutit si strukturální změny v dosavadním řádu věcí.
 
MISE INSTITUTU ÚZKOSTI:
– nedrží pevné skupenství
– mění tvar, náladu i barvu podle toho, co jej právě naplňuje
– mluví různou řečí: šeptá, koktá, křičí, mluví beze slov
– je pozorným uchem, naslouchá a důvěřuje úzkosti
– je vysílačem, podává zprávu o tom, co slyší ucho
– sonduje tajně i veřejně
– chápe úzkost jako přemnožený druh, z čehož se snaží vyvozovat závěry
– nevěří brýlím
– raději důvěřuje vlastnímu pohledu
– má mnoho očí, z nichž každé vidí jinak a něco jiného
– přijímá a generuje
– sbírá a zpracovává, archivuje i tvoří
– třídí chaos, ztrácí se v řádu
– naviguje, jinak by sám ztratil orientaci
– hledá možnosti úniku, revolty i změny
– buduje štíty i zbraně proti násilí
– přebírá roli pacienta i terapeuta
– s terapií pro něj práce nekončí, usiluje o systémovou změnu
– je otevřen všem živočišným i rostlinným druhům, neživým věcem i vybudovaným identitám
– chce být hostitelem pro ty, kteří jsou společností nazíráni jako paraziti
– povolává ty, kteří nemohou spát
– je netrpělivý, nemá čas čekat, sám sebe zrychluje, až do momentu kolapsu
– jeho členská základna se přirozeně rozrůstá a mění
– je sítí, která propojuje funkční iniciativy a organizace a individuální, umělecké výpovědi
– je místností, společenstvím, strukturou, příběhem….
– je divadelní platformou, na které se představuje úzkost světa v její rozmanitosti a šíři
– je kanceláří bez vnitřní hierarchie a s pravidly měnícími se za pochodu
– vyzdvihuje individuální příběhy a vize nad obecně známými, kolektivně přijímanými
– zve ty, kteří nepřijímají pasivně nespravedlnosti světa
– vyvolává závrať, kterou sám trpí
– zkoumá únavu svojí i únavu druhých
– je tu i pro děti, jejich hlasu dává nepokrytě větší váhu
 
Institut úzkosti byl založen Zuzanou Blochovou, Edith Jeřábkovou, Barborou Kleinhamplovou a Evou Koťátkovou. Pro rok 2018 mu bylo poskytnuto institucionální zázemí Goethe-Institutu v Praze a spolku Are.