Iveta Pilařová, které je věnována první výstava z nového výstavního cyklu projektu p.s., je autorkou střední generace. Její tvorba je inspirována osobní zkušeností, životem s roztroušenou sklerózou. Nemoc se u autorky projevila již během studií v druhé polovině 90. let a přirozeně se stala středobodem jejího uměleckého vyjádření. Výstavní projekt Štafeta je svého druhu průřezem tvorbou této autorky a současně snahou propojit série dříve izolovaných děl a projektů v jeden celek, v jeden příběh.

Výstava představí autorčiny rané práce, pro něž je příznačné téma dětství a dospívání bez nemoci. Rané práce jsou zde konfrontovány s pozdější tvorbou. Téma nemoci a její průběh pak citelně vystupuje do popředí. Přirozená touha vcítit se do kůže zdravého jedince a „plně funkčního těla“ je záhy zaměněna za snahu uchopit téma tělesnosti skrze jeho limity a omezení ve vztahu k vnějšímu světu. Zatímco raná tvorba Ivety Pilařové na problematiku nemoci skrze hravou, často humornou stránku věci poukazuje a odhaluje s ním spojená úskalí, pozdější tvorbu lze chápat jako způsob hledání funkčních prostředků jak omezení s nemocí spojená překonat, či alespoň omezit. Výtvarná stránka je zde částečně potlačena ve prospěch funkce – užitné hodnoty díla a jeho využití v reálném životě, jak je tomu například v případě série reflexních holí v projektu Být viděn (2009).

Vedle série videí, instalací a soch představí výstava také několik souborů kreseb. Kresba je pro Ivetu Pilařovou klíčovým médiem, je prostředkem, jak se přiblížit sobě, poznávat samu sebe a okolí, ve kterém se pohybuje a kterému je vystavena. Současně je však také výchozím bodem, prvním krokem k dalším pracím, je iniciačním bodem, jenž umožňuje rozehrát hru a předat štafetu.

Kurátor: Markéta Stará