Zatím nejobsáhlejší výstavní projekt Jakuba Tomáše (*1982) je sice svým způsobem zaměřený ryze subjektivně, ale pracuje se symbolikou a životní zkušeností, která je společná pro celé generace, takže zřetelně přesahuje privátní sféru a je o něm možné od počátku uvažovat v rovině obecné výpovědi. Fakt, že se vztahuje k osobní mytologii, naznačuje už jeho gramaticky lehce podvratný název se zdánlivou hrubkou ve velkém písmeni.

 

Na Kopci u laviček sice podle významové logiky odkazuje k určitému místu, ale oproti zdání nejde o povšechné teritoriální označení, nýbrž o konkrétní ulici na jednom z jihlavských sídlišť, kde Jakub Tomáš vyrůstal. A právě skutečnost, že Jihlava představuje úhelný bod, který v sobě trojjedině spojuje formativní prvek, přímý inspirační zdroj i prezentační platformu, představuje další zajímavou okolnost, jež s sebou může nést specifické informace pro významové čtení jednotlivých obrazů i skladby výstavy jako celku.

 

kurátor: Radek Wohlmuth