Jan Jedlička se narodil v roce 1944 v Praze, kde studoval v letech 1962-68 na Akademii výtvarných umění. V roce 1969 emigroval do Švýcarska. Zpočátku pracoval jako ilustrátor a restaurátor.

V roce 1977 poprvé navštívil Maremmu v jižním Toskánsku, která se stala centrálním motivem jeho práce. Zabývá se charakteristikou krajin podle jejich určitého geografického uzpůsobení (jižní Toskánsko, Irsko, Wales, Praha a okolí). Používá různé techniky – kresbu, akvarel, fotografii, zemní pigmenty, mezzotintu, sítotisky a film.

Žije a pracuje v Curychu a v Praze.

Výstava v Galerii U Betlémské kaple je pro české publikum ojedinělou příležitostí seznámit se s mimořádnou tvorbou Jana Jedličky. Poslední velkou samostatnou výstavu uspořádala Národní galerie v Praze v roce 1994. 

 

„Exil zákonitě přináší rozchod s předchozím životem i tvorbou. Jan Jedlička je umělcem s mimořádným citem pro ukotvení vlastního díla v místě, na kterém se právě nachází. Proto u něj byl zlom, zapříčiněný změnou prostředí, ještě výraznější. Nesnažil se násilně navázat tam, kde doma přestal, pochopil, že nit byla přetržena. Trpělivě se seznamoval s odlišnou mentalitou, s jinou tradicí, uměním a teorií. Nechával dílu čas, aby přirozeně vyrostlo z nové půdy. Velkoformátové heliogravury maremmských krajin jsou toho dalším dokladem.“

Marie Rakušanová