Trojice pláten českého barokního malíře Jana Jiřího Heinsche (1647–1712) ze sbírek Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem představuje pravděpodobně torzo dvou obrazových cyklů, určených do prostorů spojených s některým z církevních řádů. Zatímco Sv. Václav přisluhuje u stolu chudým a Sv. Mikuláš uděluje almužny lze relativně bezpečně spojit s prostředím jezuitského profesního domu v Praze na Malé Straně, tak u plátna se Sv. Řehořem není původní určení zatím zcela jasné. Všechna tři díla však představují zajímavou ukázku náboženského obrazu nesoucího hned několik významových vrstev, které mohly najít kýženou odezvu právě u dobových diváků z církevního prostředí. Díla rovněž spojují aspekty vztahující se k základním křesťanským ctnostem, stejně jako k eucharistii, reprezentující základ křesťanského kultu.

  

Připravovaná výstava se pokusí o zasazení Heinschových maleb do kontextu jejich vzniku, stejně jako o předestření jejich hlavních sdělení určených dobovému divákovi. Významy a symboly obsažené v Heinschových dílech nejsou ovšem jen časově omezenou výpovědí potlačenou osvícenstvím sklonku 18. století, ale v mnoha ohledech představují prvky trvale přítomné v naší vizuální kultuře. I přes částečnou (a průběžnou) sekularizaci jednotlivých motivů se tak s odkazy na lásku (milosrdenství), naději nebo víru setkáme v novém významovém kontextu, například i v umění nastupující moderny na počátku 20. století.