Jiří Kolář – 100 let od narození Museum Kampa

Jiří Kolář –  100 let od narození

23. září 2014 – 18. ledna 2015

Museum Kampa

Museum Kampa pořádá výstavu u příležitosti 100. výročí narození Jiřího Koláře, který je ve sbírkách Jana a Medy Mládkových zastoupen mimořádně rozsáhlým  a kvalitním souborem z důležitého období čtyřicátých až sedmdesátých let. Tehdy  umělcův názor krystalizoval a zvolna se stával přirozenou a zároveň originální součástí českého i evropského současného umění. Později Jiří Kolář své nápady do důsledků rozvíjel a obohacoval dalšími objevy a technikami, ale základ již byl dán a směr vývoje v podstatě určen.

Dobře jsou zastoupeny rané konfrontáže a raportáže, v nichž  uplatňoval  motivy z časopiseckých, většinou černobílých reprodukcí nebo xylografií. Do nich se promítají určité souvislosti, které nejsou na první pohled zřejmé a také si je každý může vyložit jinak.

Osobité techniky rozvinul po létech experimentů a sbírání materiálů hlavně na konci padesátých a počátku šedesátých let. Jedním z časných objevů se stala muchláž, v níž se zmačkáním  obrazů (xylografií, reprodukcí, map, notových záznamů apod. ) deformovaly původní motivy, abychom je mohli vnímat z nezvyklých úhlů pohledu.  Jinou důležitou technikou se stala roláž, která vznikala rozřezáním reprodukcí na proužky nebo případně čtverečky. Ty pak autor podle určitých pravidel přeskupoval a sestavoval do nových kompozic. V prolážích se zase jiným způsobem prolínaly  různé světy či epochy.

Mimořádně zajímavá, ale jen krátce užívaná, byla technika stratifie. Její podstatou bylo slepování  barevných papírů a jejich prořezávání skalpelem. Tím se odhalovaly spodní vrstvy a vznikaly obrazy připomínající toky energií.  Mimořádnou úlohu hraje chiasmáž, v níž se projevily nové možnosti písma. Autor trhal stránky starých i nových knih tištěných v různých jazycích a rozmanitými druhy písem. V tomto smyslu užíval i rukopisy, notové záznamy, zeměpisné, historické či hvězdné mapy, vzory látek, znaky šachových figurek. 

V umělcově díle  nechybí  ani klasické koláže, v nichž využil svou mimořádnou literární i obrazovou představivost. Antikoláže vytvářel zmizením základních motivů z reprodukcí známých obrazů. Například z Rousseauova autoportrétu z pražské Národní galerie vyňal právě malířovu postavu. Tak donutil diváka k zamyšlení, k nezvyklému způsobu vnímání reality. Velmi krásná a nápaditá je také řada kolážovaných objektů, rovněž již z šedesátých a počátku sedmdesátých let. Za zmínku jistě stojí i transparenty a závěsy, ve kterých reagoval na výtku, že jeho umění je málo angažované a s lehkým humorem parodoval atmosféru prvomájových průvodů .

Důležitou část sbírky tvoří díla vystavená v roce 1975 na Kolářově první výstavě v Guggenheimově muzeu v New Yorku, která pak Mládkovi zakoupili. Ti ovšem byli od šedesátých let s umělcem v pravidelném styku a tak se v průběhu několika desetiletí tato mimořádná kolekce postupně rozrůstala, až dosáhla současného rozsahu víc než 250 koláží a objektů vytvářených všemi zmíněnými autorovými metodami. K výstavě vychází publikace, v níž jsou reprodukována všechna  díla Jiřího Koláře zastoupená ve sbírce, kterou Meda Mládková darovala městu Praze.

Kurátor výstavy: Jiří Machalický