Instalace Judity Levitnerové může být meditativním obrazem-chameleonem. Testuje nejen možnosti textilu jako média v netradičních souvislostech, ale zamýšlí se i nad odkazem českého informelu, rodovými stereotypy, nebo propojením řemesla a umění ve veřejném prostoru.

  

Pro tvorbu umělkyně Judity Levitnerové je typický široký intermediální rozsah od malby, přes nová média až k objektovým či performativním instalacím. Materiálové východisko pro ni představuje práce s textilem. Tu mnohdy pojímá jako hru se sítí sociálně-kulturními odkazy a obecným statusem textilu coby užitkového materiálu tvořícího kulisy banální každodennosti. Síla obrazu Judity Levitnerové působí neokázalou magií rukodělné práce. Její instalaci v budově kina můžeme vnímat jako lévi-straussovskou brikoláž, taktilní příběh i pozvání ke hře s odkazy nejen k architektuře a skrytým půvabům recyklace.