Ladislav Karoušek, Petřín v Jablonci, 1963, OGL

Svoboda, citovost a odvaha. Těmito slovy lze charakterizovat dílo malíře spjatého s Jabloneckem a Maloskalskem Ladislava Karouška. Výstava ukazuje přerod z melancholicky realistického krajináře v malíře lyrických kompozic inspirovaných přírodou.

Ladislav Karoušek (1926–1991) vstoupil na uměleckou scénu na konci 50. let 20. století. Se svým bratrem sochařem Valerianem se stali spoluzakladateli známé tvůrčí skupiny M 57. Celoživotně Karouška nejvíce inspirovala příroda severních Čech. V raném období byl fascinován představitelem expresionistické malby Edvardem Munchem a teskně realistickou notou jeho díla. Rád maloval opuštěné periferie s továrními komíny a temnou krajinu severních Čech. V první polovině 60. let se jeho obrazy začaly měnit. Malířský rukopis se uvolnil a přidala se intenzivní barevnost, která se stala základní složkou jeho početného díla. Důvěrně známou krajinu začal zobrazovat v jejích náladách a atmosférických změnách. Odvážně barevnými kompozicemi zvěčnil pomíjivé chvíle v krajině. Autor se stal jedním z hlavních představitelů lyrické krajinomalby 20. století v Československu.