plakát

Výstavu brněnské výtvarnice představující především tvorbu z posledních dvou let doplní místnost věnovaná japonskému divadlu kamishibai, jehož tvorbě se výtvarnice dlouhodobě věnuje.

 

Tvorba Lenky Kamínkové je pevně spjata s krajinou. Již od dob studií se v její práci objevuje kontrast klidné plochy s detailem nebo složitou strukturou ukrývající tiché příběhy. Od monumentálního pojetí krajiny hor a rozlehlých plání, v němž se člověk může cítit nepatrným, přechází ke strukturálnímu detailu otvírajícímu možnosti abstraktní tvorby a odkrývaných významů. Skryté světy hornin objevované pod mikroskopem vedly také později k sérii kruhových pláten převádějících objevené struktury zpět do tvaru skutečných krajin.

 

V posledních dvou letech je tvorba Lenky Kamínkové úzce spojena s její rodovou krajinou. Konkrétní místo na Horní Bečvě v Beskydech, nedaleko od nějž řeka pramení, je pro autorku důležitým zdrojem inspirace i životní síly. Při jedné z návštěv tohoto místa, nedlouho po smrti autorčiny maminky, zde vznikl cyklus obrazů vytvořených z vlasů, které si milovaná nedlouho před odchodem ustřihla. Ve své podstatě pietní akt spojený s hlubokým prožitkem pomíjivosti života. Díla však zároveň zachycují konkrétní místa na Horní Bečvě – pramen Rožnovské Bečvy, soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy, řeku samotnou i drobné lesní prameny nedaleko rodinné chalupy.

 

Na tento cyklus navazují malby na plátně, v nichž umělkyně zkoumá plynutí času prostřednictvím vody a ohně. Malby v sobě nesou téma vzniku a zániku i tichého pozorování životního rytmu prostřednictvím jednotlivých tahů štětce. Jsou jistou formou meditace, vznikaly souběžně a autorka se k jejich tvorbě opakovaně vracela.