Marie Janků (1891 – 1975) se narodila ve Vítějevsi, v malebné vesničce kopcoviteho koutu Vysočiny, kde prožila celý život až do své smrti. Bydlela v rozlehlém statku a ke stáru v nedalekém výměnku. Živila se prací v zemědělství, což vyhovovalo její uzavřené samotářské povaze. Měla ráda květiny, sady a toulání po lesích. Malovat začala spontánně až v roce 1960. O objevení malířky se zasloužil dr. Otokar Aleš Kukla, ředitel muzea v Poličce, z jehož podnětu se uskutečnily i její první samostatné výstavy: v pražském Divadle Na zábradlí (1962) a o rok později v Městské galerii v Poličce. Kvality její tvorby ocenil i teoretik Arsén Pohribný, který ji zařadil v roce 1967 do své publikace “Naivní umění v Československu” a prezentoval ji take na putovní výstavě po mnoha evropských zemích. 

 

Originalitou, košatou imaginací, zvláštním koloristickým cítěním a ryzím malířským rukopisem, patří paní Marie Janků k těm nejlepším tvůrcům našeho spontánního umění.