Tvorba Milana Vagače v sobě nese odkaz moderny a modernity, zejména tendence spojené s geometrickou abstrakcí, designem a architekturou. V sérii maleb BAU vychází z názvu slavné školy Bauhaus, kde modernistické myšlení bouralo bariéry mezi výtvarným a užitým uměním, mezi individuálním originálním výtvarným projevem a masovou produkcí. Vagač navazuje na odkaz modernistických směrů jako konstruktivismus, neoplasticismus či minimalismus, přičemž jejich původní ideje mu slouží jako východiska k nové aktualizované podobě. V sérii zachází s redukcí výrazu pouze na základní stavební elementy malby, jako plátno, šeps a olejomalba. Odhalené spodní vrstvy obrazu jsou součástí jeho povrchu, přičemž se stávají rovnocennými výrazovými prostředky. Obraz je dekonstruován, aby mohl být znovu vybudován.

 

V jeho aktuální tvorbě dochází k souhře mezi estetikou technologií, které si cíleně přivlastňuje, a jejich pragmatickou stránkou. V sérii s názvem Gizmo vytváří iluzorní reliéfy abstraktních zařízení, u kterých zůstává jejich účel nebo původ nejasný. Chytré telefony nebo digitální aplikace jsou drtivou většinou uživatelů vnímány čistě přes jejich atraktivní povrch bez pochopení složitých procesů, které se odehrávají uvnitř.

 

Milan Vagač (*1987) ukončil v roce 2016 doktorandské studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru Kludii Kosziby, v roce 2017 se zúčastnil rezidenčního pobytu v Kalifornii. Je laureátem ceny Essl Art Award 2011 (cena pro mladé umělce ze střední a východní Evropy). Je spoluzakladatelem ČasopisuX o současné kresbě.