Monika Holečková: Krajiny

Páteřním tématem Moniky Holečkové je od začátku země. K  zemitě živelnému projevu časem přidala osobní nadstavbu, spočívající v propojování dole a nahoře. Dole země, nad horizontem nebe, témata zároveň permanentní i aktuální, a to v obecné i osobní rovině. Monika Holečková ve své tvorbě vychází z konkrétních zážitků, které dále promýšlí a zniterňuje. Původně čistě osobní postřehy převádí během procesu malby za pokraj symbolické roviny, a tak jemně, avšak vytrvale vybízí k osobní citlivosti a bdělosti.
Ve svých nejnovějších malbách volně navazuje na předcházející cyklus Hojnost. Tehdy ustrnula nad snímky zemského povrchu z titánské perspektivy, která mate absencí světla a stínu a proměňuje zemský povrch v plošnou pestrobarevnou abstrakci. Zážitek nad fotografiemi vyústil na organicky budovaných obrazech jasných barev v radostný údiv a přitakání kráse a hojnosti, jež nás obklopují. Nyní opouští důraz na organičnost a místy surrealistický výraz předchozího cyklu. Malby nás nenechávají na pochybách, že se ocitáme v krajině. Překlápí perspektivu, vertikální pohled shůry dolů střídá s pohledem do dálky, horizontála je řídícím prvkem koloristicky cítěných krajinných kompozic. Nejde o krajiny reálné ve smyslu, že se tenhle vrchol, vodopád či poušť skutečně na téhle zemi nacházejí. Výrazově se Monika Holečková dál uvolňuje, volně vrství horizonty, krajiny plynou, vyčišťují se a stávají se prostorem k usebrání, k meditaci za obzor.
Monika Holečková (1964 v Praze) studovala na Střední umělecko-průmyslové škole na Žižkově náměstí v Praze (1978 – 1982) a na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze (1982 – 1988). Poprvé vystavovala v roce 1989 na legendární výstavě nezávislého umění Minulost a budoucnost ve sklepech Vinohradské tržnice. Její obrazy jsou zastoupeny v soukromých sbírkách v České republice, Rakousku, Velké Británii a Spojených státech amerických.
Lucie Šiklová