Německý umělec Andreas Sell představí novou skupinu prací nazvanou Návod jak sníst topinku osmi kousnutími. Série sestává ze 14 keramických objektů ve tvaru domácích spotřebičů seskupených okolo malého zrcadlového domku z něhož vychází instrukce na jak sníst topinku osmi kousnutími.

Práce Andrease Sella jsou založeny na pozorování a analýze každodeních situací. Andreas vytváří precizní choreografii různými médii, v různým prostředí a kontextu. K dobře známénu jemně přidává iritující moment. Jeho poslední práce se dotýkají jeho vlastního životního příběhu a využívají jeho bezprostřední okolí. V minulém roce umělec představil práci German Evangelical Gay (Německý evangelický gay) v rámci které rozmontoval a bez souvislostí jednotlivých částí opět smontoval jeho osobní majetek. Zbavil je tak jejich původního účelu.

V únoru 2013 prezentoval Sell dům jeho vlastní matky, který se chystal vyklidit, jako výstavu. Nutnost zkontrolování, indexování, redistribuce nebo zničení předmětů převedl na umělecké gesto. Prostředí, které vznikalo desetiletí bylo přestavěno, soukromá historie vyčištěna a otevřena veřejnosti pod názve Panic Attack Antidepresant Household Clearance (Domácnostní návalopanikové antidepresantní čištění). Otevřením se Sell čelil okolnímu světu bez jakékoliv distance nebo podpory.

Sellova umělecká práce odhaluje strategické metody v rámci našeho kapitalistického světa, zároveň je kriticky analyzuje. Znovu se zde objevuje otázka pramenící již v 60. letech: Kde přechází soukromá sféra do veřejné? V posledních letech Sell založil a provozoval založení pracovní agentury, dokumentaci a indexace jeho osobního majetku, zkoušel žít bez přístřeší nebo se vydal na Saharu bez zvlášní mise či účelu.

V jeho Berlínské výstavě Sell rozmontoval předměty se kterými žil. V jeho pražské výstavě oproti tomu následuje figurativní přístup. Keramické objekty imitují známé tvary, kombinují je, mení jejich velikost nebo je reinterpretují: držadlo konvice se objevuje na spodu toastovače, světlo na drtičce na led. Sell užívá různé typy a barvy keramické hlíny. Pracuje s pěti různými asistenty a ničí tak autorský rukopis. Metoda a proces, obsahující zároveň výběr materiálu a jeho tvarování, symbolizuje stálou subverzi modernistické dikce pravého umělce, devaluaci uměleckého objektu a tvorbu fiktivní reality odvozené z té současné.

Skupina předmětů ve výstavním prostoru připomíná scénický skeč designovaný jako situaci examinace. Návštěvníkům může připomínat jejich školní dny. Člověk je vyvolán a musí čelit otázkám učitele. Jeho schopnost odpovídat určuje jeho ohodnocení. Postavy staví na odiv pohled stroje, který i plně funkční, není schopen uspokojit požadavky potřebné ke snězení topinky. Úspěch nebo selhání, obnovené pokusy a ztráta kontroly, gesta moci a útisku. Příběh Návodu jak sníst topinku v osmi kousnutích nemá žádný šťastný konec, je spíše skečem než dramatem.

Sina Deister