Výstava Od oka je malou „příkladovou studií“. Kurátor na ní vybral po jedné práci od dvou autorů. Od Lukáše Hájka to je pestrobarevný objekt s jasně definovaným designem razantně vstupující do prostoru galerie. Jeho výrazná abstraktní forma ovšem není volnou tvarovou variací. Z jednoho úhlu pohledu se totiž prozrazuje, že zde je zejména důsledně rozveden vztah mezi dvěma a třemi rozměry. Rovněž nástěnná kresba Tomáše Vaňka není spontánním abstraktním obrazem, ale průsečnicí vlastností zraku těch návštěvníků vernisáže, kteří se zúčastnili jím instruované performance. Hájkův bezejmenný objekt a Vaňkovo Personal Field Of View jsou příklady širší tendence současných umělců vytvořit „důvěrně známý“ artefakt, avšak podle odlišné logiky. V jejich případě je téměř psychedelické vyznění v rozporu s věcnou povahou uplatněné metody.

Jiří Ptáček