Tomáš Vaněk se chystá v průběhu tří dnů ujít dlouhou tůru. V budově, kde se volynští měli loučit se svými blízkými bude autor pochodovat a fixou kreslit čáru po vnitřku obvodových zdí. Proti směru hodinových ručiček. Možná se mu podaří dojít proti proudu času do konce osmdesátých let, kdy se smuteční síň stavěla nebo ještě dál, do sedmdesátých let, k otcům zakladatelům českého konceptuálního umění, ke kterému některé z Vaňkových akcí odkazují. Na hřbitově získává i obyčejné pletí záhonku závažnější rozměr. Dlouhá chůze Tomáše Vaňka po prázdné budově zdůrazní to základní: lidské tělo, čas a prostor. Během vernisáže a v průběhu výstavy se budete moci ke kreslení přidat. Pro každého, kdo bude mít chuť obcházet na padesát metrů vniřních zdí, je připravená černá fixa. Kdo dává přednost tradičnímu programu vernisáže dostane skleničku a rakvičku.