Naléhavé otázky spojené s prožíváním otcovství jsou tématem výstavy, která spojuje dva dlouholeté zlínské souputníky – malíře Pavla Preisnera a architekta Svatopluka Sládečka. Každý si v jiné konstelaci prošel procesem sebedefinice otce a tato nově ustanovená kategorie začala postupně reagovat i s povoláním každého z nich.

 

Pavel Preisner je malíř, pro kterého je otcovství katalyzátorem sledu křehkých vzpomínek na dětství. Svatopluk Sládeček je architekt, u kterého svět dítěte nabývá stejného významu jako architektonická kompozice. Pro koncipování výstavy je také důležité, že oba autoři důvěrně znají tvorbu toho druhého, mnohokrát ji mezi sebou diskutovali, obhajovali a vzájemně se ovlivňovali. I finální podoba výstavy vznikala v průběhu dlouhodobějšího dialogu a pracuje s médii, která jsou každému z nich vlastní. Pavla Preisnera zastupují obrazy z jeho „otcovské“ série, která vznikala více než tři roky, a Svatopluk Sládeček vytvořil objekt, který bude prostorovým pandánem vystavených obrazů a fyzickým prožitkem otcovského údělu.