Pavlína Kvita: MNOHÉNOHY
Srdečně vás zveme na výstavu Pavlíny Kvity: MNOHÉNOHY.
vernisáž: 18.5.2017 od 19 hodin | výstava: 19.5. – 31.5.2017
Během výstavy máme otevřeno každé pondělí a čtvrtek od 14:00 do 19:00 hodin.
—
Po několikaletém mapování tématu suburbie a zkoumání rozpínavosti unifikované zástavby se v díle Pavlíny Kvity postupně objevuje tendence sledovat abstraktní linie prostupující organicky vznikajícími objekty, vzdáleně připomínajícími torza pomyslných bytostí. Přesycenost jednotvárnou zástavbou a nikde nekončící rastrovitostí suburbánního plánu rozlehlých souměstí ji přirozeně dovádí k úniku do tvorby vlastních tvarů a forem. Pohyb neustále se generujícího množení tak zastavuje náhlé ustrnutí ve stabilně se vznášejících objektech, jedinečných ve své tvarové čistotě a vyváženosti.
Čisté linie nových objektů Pavlíny Kvity jsou výsledkem čistého uvažování při jejich tvorbě. Racionální a konstruktivní postup, který je však zcela a naprosto ovládán průzračnou intuicí a významně ovlivňován přirozeným vývojem, vede k sofistikovaně vyváženým řešením budícím dojem geometrické dokonalosti, aniž by byla jakkoli dotčena exaktním měřítkem a proporcí. Tvarová monumentálnost dovoluje i drobným objektům vystupovat sebevědomě a samostatně opanovat své okolí. Teprve v prostorové souhře výstavního celku však jednotlivá díla získávají adekvátní prostor pro své souzvučné hřmění.
Jádrem instalace je model struktury pomyslného světa, vlastní vykonstruované synergie spojující v sobě samostatně vytvořené objekty v organicky zrozenou prostorovou koláž. Jejich kinetický náboj je zmrazen v tichém bezčasí a představuje tak neopakovatelný záznam stavů a pohybů pomyslného universa.
Objekty nemají jasně daná pravidla a svou energií popírají fyzikální zákony hmoty. Dokonalá vyváženost jejich těžiště je neustále narušována jejich zřejmým pohybem. Racionální uvědomění si jejich stabilního ukotvení uvadá pod tlakem smyslové percepce, která nám dává jasnou informaci: jsou v pohybu, kráčejí, přepadávají a otáčejí se. Mračna malých třesků se rozpínají a pomyslné bytosti mají nakročeno přímo proti tobě. Jako po skoku do hluboké vody se však ocitáme ve zvláštním světě tichého bezčasí, v němž není dovoleno mluvit o před a po, o bylo a bude.
(text: Pavlína Samčíková)
—
Pavlína Kvita absolvovala v sochařském ateliéru Lukáše Rittsteina na Akademii výtvarných umění. Jejím dlouhodobým zájmem je téma suburbanizace, jehož problematiku a strukturovanou chaotičnost implementuje do sochařsko-vizuálního projevu. Fascinace trvalými záznamy a nesmazatelnými stopami po lidské existenci pro ni vytváří úrodné tvůrčí pole, které člověk obdělává sám tím, co činí. Svou prací přímo nekritizuje stav věcí, ale snaží se zprostředkovat téma, které se v současné době zdá být jedním ze zásadních. Spatřuje důležitost v kráse okamžiku, jelikož pomíjivost věcí se děje z jednoho prostého důvodu. Dává životu smysl.
– “Sledovat momenty, které vzápětí umírají.”
