Křižová hodba na Nové radnici v Brně

Angažovaná a mnohovrstevná výpověď prostřednictvím intimního a osobního autorského pohledu na výstavě pod názvem Exploatace práce zkoumá širší společenskou situaci, jíž jsou vystaveni zejména pracující. Jejich práce je základním stavebním kamenem výstavy, kterou připravili mladí slovinští umělečtí pracovníci Suzana Brborović a Boris Beja.
Neplacené přivlastňování produktů cizí práce nás v uměleckém systému s myšlenkou na ready-made konfrontuje s otázkami autorství, jedinečnosti uměleckého díla a v neposlední řadě i s pojetím „výroby“ v umění. V době, kdy nás dokáže překvapit už jen hrstka věcí a kdy v posedlosti lhostejným přijímáním měnícího se světa sledujeme stále větší nehmotnost skutečností, nás při výběru sériovosti událostí, předmětů a pocitů dokáže těžko co udivit. Placená práce se bohužel stává překvapením a zaměstnání neustále stoupá na žebříčku osobních hodnot. Pracovník se stává klíčovým aktérem, který je konfrontován s neustálým strachem na straně zaměstnavatele, který už práci pouze neposkytuje, ale také si ji bere. Pracující je tedy i tím, kdo za práci platí. 
Stejně jako Suzana Brborović promění stavební kámen každé architektury v základ jejího obsahu, tak i Boris Beja pracovní předmět – lopatu – povyšuje do vyšší dimenze užitnosti. Oba formou předmětu ready-made využívají umělecké dílo v roli sdělovatele, informátora, tedy toho, kdo mluví místo pracovníka. Právě když je promluva přetavena v jiné médium, když nastupuje tíseň nezaplaceného pracovníka, toho kdo umí pracovat, ale je mu to znemožněno, dochází ke ztotožnění s osudem všech, kdo by chtěli pracovat, ale nemohou. Dílo působí právě díky této sociální angažovanosti, je součástí systému a součástí sítě a čeká, že se znovu uplatní v systému práce. 

Suzana Brborovič se narodila roku 1988 v Kranji. Po ukončení ekonomického gymnázia se roku 2007 přihlásila na Akademii výtvarného umění a designu v Lublani, kde v současné době dokončuje studium malířství. Dosud měla tři samostatné výstavy a celou řadu výstav skupinových, a to doma i v zahraničí. Za své dílo již obdržela několik cen. K nejvýznamnějším patří Studentská cena za zvláštní umělecký počin v roce 2010, Essl Art Award CEE 2011 a Studentská Prešernova cena z roku 2012 udělovaná Akademií výtvarného umění a designu. Její tvorba je součástí stálé sbírky Essl muzea ve Vídni.
Boris Beja se narodil roku 1986 ve slovinských Trbovljích. Po maturitě na Střední škole designu a fotografie, směr umělecké gymnázium, se přihlásil na Přírodovědeckou fakultu v Lublani. V současné době dokončuje studium sochařství na Akademii výtvarného umění a designu. Zúčastnil se již několika mezinárodních a domácích výstav a měl dvě samostatné výstavy. Za svou tvorbu a pravidelné publikování článků o umění již obdržel řadu ocenění. Roku 2012 získal mimo jiné Studentskou Prešernovu cenu a Nejvyšší ocenění za příspěvek k udržitelnému rozvoji společnosti od Veřejného fondu Republiky Slovinsko pro personální rozvoj a udělování stipendií a první cenu Sochařského institutu za kritický text v roce 2009.

Výstava se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Romana Onderky a velvyslankyně Slovinské republiky v ČR Smiljany Knez