Autor patří od začátku 70. let 20. století k nejvýznamnějším postavám slovenského a českého konceptuálního umění. V období normalizace byly jeho výstavní aktivity značně omezené a stal se výrazným představitelem neoficiální scény. Ve svém bratislavském ateliéru zorganizoval 1. otvorený ateliér (19. listopadu 1970), který předznamenal nástup silné generace konceptuálních tvůrců. Ve své tvorbě tematizuje nejzákladnější problémy existence člověka. Skrze zájem o kosmologii a ekologii formuluje základní etické otázky současného světa.