Název nové výstavy Severní prostor: Prostor pro dialog napovídá, že se její kurátorka snaží navázat dialog nejen mezi vystavenými díly a jejich autory, ale i mezi vybranými obrazy, tisky a sochami a výjimečným výstavním prostorem galerie. Dialog je v případě této výstavy chápán jako metafora pro setkání lidí, kteří se navzájem respektují a uznávají a jejichž cílem je vyjasnit si svoje stanoviska s vidinou lepšího vzájemného pochopení. Vystavená díla a jejich autoři se zaměřují na různorodá témata od krajině-ekologických, přes rodinu a mateřství až k mýtům a bájím, výsledkem je snaha tlumočit obecné úvahy o zrození a konci, o lidské podstatě.

 

Výstava stojí na počátku zamýšlené série skupinových prezentací představujících aktuální dění na poli výtvarného umění v severočeském regionu. Umožní setkávání autorů více či méně spojených s Libereckým krajem a jejich vzájemný dialog. Kurátorským záměrem je v rámci plurality výtvarných technik ukázat současné možnosti a směřování regionu. Všichni vystavující autoři zařazení do plánované výstavy vycházejí ve svých pracích z viděné reality, kterou však více či méně abstrahují. Někteří přetvářejí svoje dojmy a zážitky z krajiny, pro jiné je největší inspirací život člověka. Motivy z místní přírody, historie či přítomnosti u nich rezonují různou intenzitou. 

 

Libuše Dlabola Pražáková je malířkou žijící v Semilech. Ve svých plátnech zachycuje život, který ji obklopuje a události, které sama prožívá. Nejčastěji zobrazuje prožitky a události odehrávající se v nejbližším jejím okolí s přesahy k obecně platným pravdám. Zdenka Hušková je známou jabloneckou grafičkou, která své okolí zaujala svými erotickými kresbami a linoryty často ilustrujícími tradiční události během roku. Na výstavě představuje svoji volnou tvorbu vycházející ze snahy zachytit život a pohyb v přírodním mikrosvětě. Jan Měřička představuje svoje nejnovější velkoformátové grafiky i grafické knihy s náměty z přírody, kterou v poslední době zachycuje stejně často jako pro něj charakteristické lidské hemžení. Pro Aleše Nováka je typická práce jak sochařská, tak malířská. Ukázky díla, v němž reflektuje slohová období minulosti, můžete vidět jak v podobě monumentální sochy, tak obrazů. Autor působí současně v Liberci a Praze.

 

Tomáš Plesl, původem sklář, žije na Železnobrodsku a ve svých dílech zobrazuje v silně abstrahovaných kompozicích dojmy z krajiny, ve které žije. Navazuje tak na řadu malířů Pojizeří, kteří zobrazovali uhrančivost tohoto nehostinného kraje. Petra Švecová v Jablonci nad Nisou sice nežije dlouho, ale už se stihla začlenit mezi místní uměleckou komunitu. Její citlivost pro práci s barvou vyniká v jejích téměř monochromních obrazech s odkazy k reálným předmětům, vzpomínkám nebo událostem. Ve svých obrazech se snaží vybalancovat hranici mezi abstraktním a konkrétním zobrazením. Podobně vnímá svět i Vladimír Véla, široce rozkročen mezi Odolenovice, Turnov, Prahu a částečně i Plzeň. V jeho často nelíbivých kompozicích vyniká jeho práce se světlem a stínem a barvou. Znaky jako např. kříže, dutiny nebo uzly v jeho obrazech vždy odkazují k reálnému světu.

 

Galerie Nisa Factory sídlí v objektu bývalé textilní továrny Silka. Je součástí nově vzniklého kulturního a kreativního centra, které je místem pro setkávání lidí a chce představovat zejména současné umění a uměleckořemeslnou produkci zejména regionu. Základním smyslem je prezentace zaměřená na propojení genia loci a místní paměti. Tyto aspekty po staletí utvářely umělecký, kulturní a hospodářský obraz místa a formují jeho podobu i v dnešních dnech.

 

kurátorka: Markéta Kroupová