Divák na jedné straně vnímá umělecké dílo v rámci přejatých kritérií estetických hodnot, zároveň však vzbuzuje v jeho mysli různé spekulace – o umělci jenž dílo stvořil, o jeho životě a cílech, čím byl inspirován a jak postupoval při realizaci, o významu díla a o identitě zobrazeného motivu, jakou roli hrál materiál, použitá technologie, kdo další se na díle podílel, jaká je jeho historie, kdo dílo vlastnil a komu patří nyní, jeho cena, proč se nachází právě na tomto místě, atd. To vše může mít efekt, hrát roli katalyzátoru akce či reakce.

V tomto smyslu umění nemusí nutně být pouze estetickým zážitkem uspokojujícím naše estetické cítění či představy, nebo vizuální komunikací dekódováním symbolických významů, ale může být zrovna tak uspokojivě interpretováno jako aktivita světa neživých věcí a adaptivních systémů.

Muzejní sbírky a zvláště jejich depozitáře je možno v jistém smyslu řadit mezi podobné systémy. Určitá díla jsou preferována a zpřístupňována veřejnosti a jiná opomíjena a často dlouhodobě ponechávána v depozitáři, čekajíce až nastane jejich čas.

Otevření nové budovy Liberecké oblastní galerie a nového depozitáře a zahájení nové expozice představuje příležitost tento aspekt uměleckého díla a muzea umění divákům připomenout. Výstava Jana Mladovského s názvem Shadow Universe spočívající v instalaci stínů plastik anonymních autorů z depozitáře galerie, se o to pokouší.