Slavnostní prezentace knihy Rembrandtova tramvaj Kubismus, tradice a „jiné“ umění

Západočeská galerie v Plzni představuje publikaci vydanou ke stejnojmenné výstavě, konající se ve výstavní síni „13“.

Design: Tereza Hejmová

Knihu vydaly: Západočeská galerie v Plzni, 2015 a Artefactum, nakladatelství Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., 2015

Editoři: Tomáš Winter, Lenka Bydžovská, Pavla Machalíková, Taťána Petrasová

Texty: Klára Benešovská, Beket Bukovinská, Lenka Bydžovská, Ivo Hlobil, Jan Chlíbec, Lubomír Konečný, Pavla Machalíková, Mahulena Nešlehová, Taťána Petrasová, Milada Studničková, Rostislav Švácha, Tomáš Winter

Název publikace Rembrandtova tramvaj není futuristickou ani dadaistickou slovní hříčkou. Je metaforickým vyjádřením vztahu kubismu k různým kulturním a uměleckým tradicím evropských dějin i mimoevropských kultur. Spojení jména uznávaného starého mistra s moderním dopravním prostředkem, který zachytil na svém obraze Tramvaj č. 4 z r. 1912–1913 Vincenc Beneš, obsahuje paradox, který při úvahách nad spojitostmi kubismu a starších stylových i nestylových projevů vyvstává. Průkopníci kubismu u nás – malíři Vincenc Beneš, Josef Čapek, Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, sochař Otto Gutfreund, architekti Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Josef Chochol, Pavel Janák a další – využívali širokou inspirační základnu, z níž čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty.

Šlo o nejrůznější projevy evropských i mimoevropských kultur od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění, reprezentovanému Paulem Cézannem, André Derainem nebo Pablem Picassem. Jednotlivé příklady podporovaly řešení konkrétních problémů, spjatých zejména s otázkou formy, a zároveň posilovaly legitimitu moderního výrazu, protože ho pevně svazovaly s historickou tradici. Čeští kubisté zveřejnili mnoho příkladů evropského a mimoevropského umění v Uměleckém měsíčníku v letech 1911–1914.

Oslovení pracovníci Ústavu dějin umění AV ČR z tohoto zdroje čerpali podněty k úvahám nad konkrétními díly dle své uměleckohistorické orientace a přispěli do knihy svým textem.

Kniha je věnována řediteli Ústavu dějin umění Vojtěchu Lahodovi k jeho životnímu jubileu.