Society of Shame

Society of Shame (Společnost hanby) je
navzájem volně zvazbený komplex samostatných výstavních projektů pěti
autorů, kteří se ve své tvorbě výrazně věnují tématům spojeným s
kritickým pohledem na dnešní společnost, především se sociální
problematikou v tom nejširším slova smyslu. Jeho základem je orientace
na oblast, kde dominují rozpory v rámci normativních vztahů většinové
společnosti k jedinci a jeho postavení, potřebám a názorům. V centru
pozornosti se tak může octnout vykořeněnost postavená prakticky na
jakémkoli základě, ať je to chudoba, odcizení člověka byrokratické
správě, narušení rodinných vztahů nebo diskriminace menšin.
Každý z umělců má vyhraněný způsob komunikace ať je
to ironie, metafora nebo dokument a stejně tak umělecká zóna, se kterou
je spjatý se od těch ostatních většinou alespoň trochu liší. Někteří
vystupují pod vlastními jmény, jiní svou identitu skrývají a používají
nicky, navzájem je ale spojuje schopnost prostřednictvím svého umění
diagnostikovat současnou společnost a monitorovat ty její oblasti, které
představují odvrácenou tvář našeho „tady a teď“.

Epos 257 svými intervencemi na hraně
zákona průběžně ohledává hranice veřejného prostoru a utajeného života v
něm. Odpozorované příběhy tragikomiksů Venduly Chalánkové
prostřednictvím úsporných, ale jako břitva ostrých dialogů zase
zachycují jemné vztahové disharmonie, které často ústí v kardinální
traumata. František Novák se ve svých velkoformátových kresbách
dlouhodobě zaměřuje na komunitu bezdomovců. Timo se nevyhýbá
ironizujícím politickým komentářům ani kritice konzumního způsobu života
a antihumánních firemních strategií. Anarchistická veganka Toy_Box
svojí malířskou i komiksovou tvorbou nekompromisně upozorňuje na
bezpráví a staví se za ty, kterým schází hlas, ať jsou to menšiny nebo
zvířata ve velkochovech.

Výstava Society of Shame má upozornit
alespoň na některé negativní aspekty současného života, které často
jakoby byly neviditelné, i když je máme doslova každý den přímo před
očima. Ne náhodou počáteční písmena všech tří slov názvu tohoto projektu
dávají dohromady zkratku SOS, tedy nejznámější a celosvětově používaný
nouzový signál.
Radek Wohlmuth, kurátor výstavy