Španělští umělci Pařížské školy / ONLINE

Komentovaná prohlídka s kurátorem Pavlem Štěpánkem bude streamována na Facebooku a YouTube GVUO.

Španělští umělci Pařížské školy / ze sbírky GVUO (5. 5. – 6. 6. 2021) 

Galerie výtvarného umění v Ostravě vlastní po Národní galerii Praha největší soubor obrazů a kreseb předních španělských umělců, kteří zakotvili v Paříži. Sbírku GVUO tvoří sedmdesát dva velmi kvalitních obrazů, kreseb a grafik předních španělských umělců. Celek je velmi soudržný a představuje tendence, které převládaly v Paříži, hlavním městě evropské kultury, po skončení druhé světové války. S přihlédnutím k politické situaci je překvapivé, že první poválečnou přehlídkou nových směrů v Praze byla výstava pařížských exilových Španělů v Mánesu na počátku roku 1946 pod názvem Umění republikánského Španělska s podtitulem Španělští umělci Pařížské školy. Výstavu dvě stě čtyřiceti čtyř děl, která se konala pod záštitou československé vlády, zahájil ministr kultury Zdeněk Nejedlý za přítomnosti osmi z vystavujících. Měla obrovský ohlas. Někteří umělci byli opětovně zváni k výstavám v Praze, Brně, Olomouci a Bratislavě až do roku 1949, kdy komunistická strana začala prosazovat princip takzvaného „socialistického realismu“, kterému moderní umění muselo ustoupit. 

Postupem doby se tito umělci vraceli do Španělska, kde se jim dostalo uznání. Řada z nich se prosadila ve světovém umění i v dalším desetiletí, například Antoni Clavé, jenž se v 60. letech 20. století ubíral cestou abstrakce podobně jako Manuel Viola. Mimořádně populární se stal po své smrti Óscar Domínguez, jehož ostravské obrazy a kresby se staly oporou výstavy v jeho rodném ostrově Tenerife na Kanárském souostroví. Zhodnocena byla i tvorba sochaře Honoria Garcíi Condoye, a to výstavami v roce 1990 v Zaragoze, Brně a Bratislavě. O druhém sochaři Baltasaru Lobovi byl natočen film a bylo mu postaveno muzeum v jeho rodné Zamoře. Výstavami byli oceněni Pedro Flores (v Murcii) a Ginés Parra (v Almeríi). Coby přední umělci evropské avantgardy Pařížské školy byli definováni Luis Fernández, Julio González a jeho dcera Roberta. Od dalšího Gonzáleze (de la Serny) GVUO vlastní vynikající zátiší. Ale i umělci v pozadí, jako například Hoyos, ukazují prostředí avantgardy, ve kterém se svérázně pohybovali. José Palmeiro, převážně figuralista, je autorem osobitých zátiší a krajin; všestranností vyniká Joaquín Peinado, mimořádně působivé jsou malby figur, zátiší i krajin Hernanda Viñese a připomenut je i figuralista Francisco Bores, od něhož Národní galerie Praha vlastní vynikající vizi Španělska. Ostravský soubor je svou kvalitou i počtem velmi důležitým svědectvím o průniku španělského umění do českého prostředí. 

Pavel Štěpánek