Malíř a grafik František Tichý (1896–1961) byl spíše solitérem, Karel Holan (1893–1953) jistou dobu patřil do Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko. Byli rozdílní, ale spojovalo je společné téma cirkusu. U Holana to byla spíše marginální záležitost zahrnující jeho sociálně laděnou tvorbu 20. let 20. století. Dokladem toho je i cyklus dřevorytů, inspirovaný pobytem v Paříži, který v omezenější míře představujeme.

 

Tichý se k tématu klaunů, břichomluvců a artistů vracel opakovaně až do 50. let. O umění výtvarném stejně jako cirkusovém tvrdil: “Důležité pro umění jsou pochybnosti, úzkosti z nedokonalosti, strach, že bude vše ztraceno a že každý to dovede líp”. Cirkusové reálie zpracovával v různých grafických technikách a často také experimentoval. Tato komorní výstava v Kabinetu grafiky je toho dokladem.