Vloni v létě uspořádal Tomáš hudební festival v kulisách vlastního zbořeného domu. Pohled do někdejších vchodových dveřích, kterými byl namísto kuchyně vidět kostel ve vedlejší vesnici, měl leccos společného s pohledem, který se nabízí divákovi ve vitríně.  Domnívám se, že vystavené fotografie nejsou inscenované, a působí pak především silou toho, co nezachytily, co si můžeme pouze domýšlet, že nastalo v přilehlém čase a prostoru, eventuálně za objektivem. Síla přírodních živlů a vlastní životní názor a styl konstantně formují Hrůzovu tvorbu, ať jde o fotografie nebo videa. Představená fotoinstalace přináší do únorové Olomouce pár decimetrů léta a fatální bezstarostnosti.

Lenka Vítková