Max Švabinský patří k významným představitelům generace, která formovala základy moderní umělecké tradice na přelomu 19. a 20. století. Jeho životní dílo krystalizovalo v širokém spektru mnoha aktivit. Na straně jedné byl pohlcen tvůrčím úsilím na poli malby, kresby a grafiky, na straně druhé neváhal věnovat svůj čas pedagogickému působení nebo literárním počinům.

  

Výstava se soustředí na Švabinského bohatý grafický odkaz, který sleduje v tematických celcích doprovázených úryvky autorových vlastních textů, aby autenticky předestřela jeho pevné umělecké i životní postoje. Daný koncept souzní s obsahovou skladbou grafik, které podobně jako umělcova malba reflektují intenzivní pozorování okolního světa, v němž je objektivní prostoupeno subjektivními prožitky a zkušenostmi. Nalezneme zde krajinné celky spolu s velkými oživujícími detaily přírody, podobizny předních kulturních osobností i nejbližších členů rodiny, komorní smyslné výjevy vedle výpravnějších mytologických scén nebo také biblická témata a parafráze básnických sbírek. Výstava dále přináší rozšiřující pohled na pedagogický přínos Maxe Švabinského, kdy v letech 1910–1928 vedl na pražské Akademii grafickou školu a výrazně ovlivnil další generace nastupujících umělců.

  

Všechny exponáty pochází z uměleckých fondů Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a odkrývají tak jejich sbírkové bohatství v roce, kdy si instituce připomínají významná výročí svého založení. Výstava je zároveň dalším příspěvkem k cyklu výběrových retrospektiv, kterými se galerie programově zabývají s cílem představit základní hodnoty klíčových představitelů české výtvarné scény konce 19. a počátku 20. století. Galerijní výročí se nadto v letošním roce šťastně spojilo se 150. výročím narození uvedeného umělce.