Viktor Pivovarov – 3 x 3

Výstava 3 x 3 prezentuje stejnojmennou sérii abstraktních obrazů Viktora Pivovarova. Díla vznikla v roce 2023 a v Sophistica Gallery mají svoji výstavní premiéru.

Viktor Pivovarov se k jazyku abstrakce ve své tvorbě opakovaně vrací. Jeho první čistě abstraktní obrazy vznikly již v roce 1978. V 80. letech na ně navázal sérií Neo-Geo a kresbami inspirovanými obrazy Václava Boštíka. V roce 2007 vznikla série založená na geometrii kruhu a s abstraktními kompozicemi pracoval i v cyklech Zahrady mnicha Rabinoviče (2013 a 2021), Duše medúzy (2016) nebo Téma a variace (2021). Ze všech typů abstrakcí je Viktorovi Pivovarovovi nejbližší ta, která pracuje s geometrickými formami a znaky, tak jak tuto cestu vymezili jedni ze zakladatelů abstraktního umění Kazimir Malevič a Piet Modrian.

A právě vliv Pieta Mondriana je patrný i ve vystavené sérii obrazů 3 x 3, která je příkladem zcela čisté abstrakce. Viktor Pivovarov zde abstraktní formy nekombinuje s textem, ani nedochází k „polidštění“ geometrických forem, jak tomu v jeho tvorbě bývá často. Formy nepřipomínají ani figury ani cokoliv s rostlinného nebo živočišného světa. Základem obrazů je členění na tři vertikální a na tři horizontální části, čímž vzniká mřížka. Kompozice jsou tedy založeny na čísle tři. Vzniká tak obraz světa založeného na trojičním principu.

Číslo tři má celou řadu významů: trojdílná přirozenost světa (nebesa, země a vody), člověk jako tělo, duše a duch, narození, život a smrt, počátek, střed a konec, minulost, přítomnost a budoucnost. V řadě kultur a náboženstvích se setkáváme s trojjediností božstev, nejinak je tomu v křesťanství, kde se číslo tři objevuje na mnoha místech: tři dary pro novorozeného Ježíše, Kristus byl na poušti třikrát pokoušen, Petr ho třikrát zapřel, třikrát upadl pod křížem, na Golgotě byly tři kříže, tři dny byl Ježíš mrtev, třikrát se zjevil po svém vzkříšení, tři Marie objevily prázdný hrob a takto bychom mohli pokračovat.

Jednotlivé mřížky jsou zaplněny barvou, a to ne náhodně, důležitý je zde řád a rytmus. Co ale nepodléhá řádu je vertikální linie, která se pohybuje náhodně, nekontrolovatelně a nelogicky stejně jako se ve světě pohybuje člověk, neklidně, chaoticky, snažíce se zapadnout do určitého systému, ze kterého neustále vypadává. Obrazy se série 3 x 3 tak můžeme vnímat jako obraz světa, jeho řádu, do kterého se člověk s velkými obtížemi snaží začlenit.

kurátorka: Máša Pivovarová