Vojtěch Luksch (*1992) vystudoval Ateliér malby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Už během studií se začal systematicky zabývat vizuálními motivy počítačových her a hledal způsoby, jak převést digitální estetiku do fyzického média obrazu. Maluje na plátno i překližku, někdy však digitální vizualitu převádí také na vyšívaný podklad, čímž propojuje svět videoher s řemeslnou tradicí. Zaměřuje se na hry z konce 90. let a začátku nového tisíciletí – nejen proto, že k nim má osobní vztah, ale také proto, že jejich nedokonalá grafika odpovídá jeho estetickému a malířskému záměru.

  

Luksch pracuje s ikonografií digitálních prostředí a se „ztracenými artefakty“ – symboly a obrazovými prvky, které kdysi definovaly vizuální identitu raných her. V jeho malbách se objevují ikonky, fragmenty map, dřevěné textury a další motivy přenesené z virtuálního prostoru zpět do materiální reality obrazu.

  

Jeho tvorba zároveň reflektuje generační zkušenost dětství stráveného ve videoherních světech. Luksch tematizuje specifický druh kolektivní nostalgie – ne nostalgii po konkrétním městě či krajině, ale po virtuálních prostředích, která fyzicky neexistovala, a přesto formovala emocionální krajinu celé jedné generace. Melancholie a zasněnost, kterou dřívější umělci spojovali s přírodou, se v jeho dílech přesouvá do digitálních lesů, útesů, ruin či imaginárních krajin.

  

Luksch nevnímá herní svět jako únik, ale jako archiv paměti. Jeho práce fungují jako fragmenty, mýty a vzpomínky na místa, která paradoxně zanechala silnou emocionální stopu, přestože nikdy nebyla skutečná. Digitální estetika mu slouží jako nástroj ke zkoumání podstaty malby – jejího vztahu k realitě, paměti a materiálnosti.