Malířská tvorba Jaroslava Valečky se vyznačuje mimořádnou uceleností a kontinuitou, s jakou autor zachycuje sugestivní kouzlo přírody a koloběh života v ní. Do jeho obrazů se vepsalo sepětí s krajinou Lužických hor, kde v mládí vyrůstal, touto zkušeností je ovlivněna jeho převážně krajinářská tvorba. Maluje pohledy na dlouhé horizonty a citlivě sleduje proměny oblohy.

Krajina má v jeho podání baladické, melancholické, někdy až hororové ladění. Obrazy nejsou dokumentem místa, i když vycházejí z konkrétní krajiny, ale jsou náladou, stavem mysli. Autor zpracovává historky, které jsou často inspirované skutečnými příběhy s důrazem na atmosféru obrazu, ta je umocněna výraznou barevností, prací se světlem a expresivní kresebnou zkratkou.

Jaroslav Valečka (*1972) v letech 1991–1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru J. Sopka a v ateliéru J. Hendrycha. Absolvoval stáže a studijní pobyty v Norsku, Německu a Nizozemí. V roce 2004 se stal členem české sekce hnutí Stuckist, které hájí malířství a odmítá prázdný konceptualismus a od roku 2010 je členem skupiny Natvrdlí, kdy název odráží pozici malířů pracujících se starým médiem obrazu.

Samostatně vystavuje od roku 1999 a patří mezi významné české umělce, jeho díla byla opakovaně úspěšně dražena v zahraničí, například v Sotheby‘s. Dílo Jaroslava Valečky je zastoupeno v mnoha soukromých i veřejných sbírkách v České republice i zahraničí, například v Národní galerii v Praze, GASKu v Kutné Hoře, Oblastní galerii v Liberci, Credit Mutuel de Bretagne a dalších. Žije a pracuje v Praze a v obci Líska v Lužických horách.