Výstava představuje dialog dvou výrazných autorek – polské romské vizuální umělkyně Małgorzaty Mirgy-Tas a české umělkyně Sráč Sam. Obě ve své tvorbě pracují s textilem, ale každá trochu jinak. Małgorzata Mirga-Tas se zaměřuje na romskou komunitu – její příběhy, identitu a každodenní život. Pomocí textilu vypráví příběhy lidí a uchovává jejich vzpomínky. Sráč Sam naopak používá textil spíše jako způsob, jak přemýšlet o těle, prostoru a vztazích. Prostřednictvím svých instalací ukazuje, jak spolu jednotlivé části souvisejí a jak důležité je mít zázemí – místo, kde se dá zastavit, odpočinout a tvořit.

Projekt propojuje známou romskou umělkyni, která ve své tvorbě vychází z kolektivní paměti, ruční práce a osobních příběhů, s českou autorkou, jež pracuje s textilem spíše konceptuálně a chápe ho jako něco, co může skrývat i zároveň odhalovat významy. Inspirací pro výstavu byly myšlenky Silvie Federici, především její kniha Re-enchanting the World, a také vzpomínky Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou.

Zasazení tvorby Małgorzaty Mirgy-Tas a Sráče Sama do prostředí Liberce je důležitou součástí celé výstavy. Česko-polsko-německé pohraničí je historicky úzce spojeno s textilním průmyslem, který výrazně ovlivnil podobu krajiny i život místních lidí. Dnes tato tradice postupně mizí – továrny se zavírají a výroba zaniká. Výstava proto nabízí nový pohled na textil: nejen jako na materiál, ale i jako na nositele paměti, ženské práce, péče a identity. Zároveň otevírá téma zkušeností menšin, ke kterému obě umělkyně přistupují odlišným způsobem.