Resilience neznamená být stále silný nebo všechno zvládat bez emocí. Je to forma odporu, která není vždy vidět, ale mění způsob, jakým vnímáme svět. Projevuje se jako intimní a pevné gesto. Je osobním proudem proti lhostejnosti, zjednodušování a tlaku na výkon, který může strhnout ostatní a stát se kolektivní řekou.

Čtvrté pokračování dlouhodobého projektu Úhel pohledu představuje opět výstavu a učebnu v jednom. Umělecké přístupy zde otevírají prostor pro zpomalení a zpozornění, a pro sdílenou zkušenost. Umožňují zůstat s nejistotou, přemýšlet i cítit zároveň a hledat sílu v křehkosti. Resilienci chápeme především jako vztahovou kvalitu: k sobě samým, k druhým i k okolnímu světu. Umění se zde stává nejen prostředkem jejího zkoumání, ale i samotnou zkouškou odolnosti.

Vybraná díla nejsou často angažovaná z pozic, které by promlouvaly přímo v ulicích. Jejich angažovanost se odehrává na rovině myšlení, citlivosti a pozornosti k procesům a společenským vztahům. Usilují o proměnu způsobu vnímání a ukazují, že k tomu, abychom měli ve světě aktivní místo, může stačit nikoli nejsilnější hlas, ale schopnost zůstat vnímavý i ve světě, který je složitý, rychlý a často nepohodlný.

Téma psychické odolnosti, resilience, vychází stejně jako u předchozích výstav z podnětů mladých lidí navštěvujících DOX.

vystavující: Ancient Woods, Saverio Cantoni, Stephanie Comilang, Magdaléna Kašparová, Michal Kindernay, Masha Kovtun, Partyzánky s motyčkou, Alicja Rogalska, Šimon Roubal, Katarina Šević, Viktor Švolík, Timo

kurátorský tým: Karolína Voleská, Tereza Dvořáková, Jiří Raiterman