Doprovodný pořad k výstavě Obraz a slovo v českém výtvarném umění 60. let.

Přednáší Jan Kastner.

V souvislosti s tím, že výstava představuje projevy českého výtvarného umění šedesátých let, které se programově věnují vztahu obrazu a slova, není vhodnějšího doprovodného pořadu než toho, věnovaného kinematografii. Právě ve vizuální stránce české kinematografie 60. let je možné objevovat jak obdobné experimentální postupy v umění, tak reakce na tehdy pociťovanou vyprázdněnost jazyka. I zde se původní smysl textu rozbíjí pomocí koláže, různých deformací a destrukcí a někteří autoři hledají nové způsoby sdělení mimo konvenční systém tradičního filmového jazyka a nahrazují slovo obrazem, další pak zpochybňují sdělení protikladem viděného a vyslovovaného.
Vizuální stránka mistrovského veledíla Františka Vláčila Marketa Lazarová na básnický text Vladislava Vančury či Hrubínova Romance pro křídlovku Otakara Vávry je tak doprovázena černým románem Vítězslava Nezvala Valerie a týden divů Jaromila Jireše či nepředvídatelnou variací Swiftových Gulliverových cest Případ pro začínajícího kata Pavla Juráčka. Těžko pominout alegorický Hotel pro cizince Antonína Máši či nejvýznamnější podobenství Věry Chytilové Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme. Stranou nemůže zůstat ani další trezorová vize Evalda Schorma Den sedmý – osmá noc či opus magnum naší kinematografie O slavnosti a hostech Jana Němce. Ano, to všechno jsou ty případné hrabalovské Perličky na dně našeho filmu. Česká „nová vlna“ šedesátých let se opět ukazuje jako nejpodnětnější a nejkvalitnější etapa v dějinách celé naší kinematografie.