Okolní dění se snažíš popsat a své dojmy vyjádřit slovy, o kterých předpokládáš, že by měla být srozumitelná všem přítomným. Náhle ti však z úst vychází jen hrdelní hatmatilka (po anglicku gibberish), tolik připomínající hořký a rezignovaný smích. Přesto si s ostatními navzájem přizvukujete, v nenucené pospolitosti, jelikož vás navzájem spojuje vážnost úkolu, který se vašemu postavení obvykle přikládá. Význam této úlohy však znejasňují okolnosti, za jakých vám byla přidělena. Pokud se nechceme zadávit dojetím z vlastní důležitosti, neměli bychom hledat hrdiny, ale jen ty, kdo si na ně hrají. Po jejich představení pak zbydou jen odhozené předměty a je pouze na nás, jestli se pro nás stanou rekvizitami anebo relikviemi.

 

Kurátoři: Tina Poliačková & Lumír Nykl